Podnikatelé si stěžují, že nestíhají sledovat změny pravidel státní pomoci. V krizovém štábu jsou podle nich jen akademičtí ekonomové, chybí v něm někdo se zkušenostmi z reálného byznysu.
Spoustě firem nyní příjmy klesly, jak ubylo práce a zakázek. Majitel a šéf autoservisu Josef Jíša neví výjimkou. Prozatím se snaží vystačit vlastními silami. Ve firmě ušili několik roušek, další nakoupili, namíchali si dezinfekci a automechaniky rozdělili do tří směn, aby se potkávali, co nejméně.
Společnost Jíša v pražské Libni se stovkou zaměstnanců patří mezi střední podniky. Nad vodou ji teď drží zakázky od policie nebo záchranářů. Co se týče pomoci z programu COVID o státní záruku za úvěry u komerčních bank včetně příspěvků na úhradu úroků, Jíša zjistil, že na ni nemá nárok.
Na tuto pomoc jdou totiž peníze z evropských fondů a Praha je v kategorii bohatých regionů, na které se evropské peníze nevztahují. Město, které je orientované na služby, cestovní ruch, hotelnictví a restaurace, dostalo přitom zastavením ekonomiky velký zásah. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček slibuje, že v další fází vláda připraví pomoc i pro pražské podnikatele.
„Já chápu nadmíru složitou situaci, v jaké se ocitla vláda, to jí nikdo nezávidí. Ale bohužel podnikatele doposud skutečně efektivně nepodpořila. Je to chaotické, často se mění podmínky a pravidla, málokdo se tou byrokracií prokouše a na pomoc skutečně dosáhne,“ říká Josef Jíša.
Ve vládě chybí lidé z reálného byznysu
Podle něj se v podnikání vlastně pořád řeší nějaké permanentní potíže, netýká se to jen velkých krizí. Jednou to mohou být osobní trable lidí, jindy spadne strom na dílnu a zničí všechno vybavení uvnitř. Říká, že lidé s takovými konkrétními zkušenostmi z reálného byznysu ve vládě nebo v krizovém štábu chybí, jsou tam spíše akademičtí ekonomové.
Josef Jíša se dokonce pokusil s několika dalšími podnikateli sepsat výzvu, kde navrhuje konkrétní opatření. Místo přímých dotací nebo půjček od státu raději doporučují, aby firmy až do odvolání nemuseli platit sociální a zdravotní pojištění, zálohy na daň za zaměstnance, DPH, silniční daň a firemní daně za rok 2019. Podle něj by šlo o jednodušší a rychlejší řešení, které by mohla vláda vyhlásit okamžitě bez nutnosti nějakých formulářů. Po skončení koronavirové krize by se pak rozhodlo, jak postupovat dál. Jinak podle něho hrozí, že dnes dojde ke krachu řady firem. Ty se už nepostaví na nohy, budou propouštět a stát to celé nakonec na podpoře nezaměstnaných vyjde na více peněz.
Havlíček však namítá, že má na stole přes dvě stě takových výzev s nápady podnikatelů. Podle něj je těžkým úkolem vlády nejen napumpovat peníze do ekonomiky, ale také maximálně spravedlivě a férově rozložit ten odhadovaný propad o šest set miliard mezi všechny, aby náklady nesl stát, banky, podnikatelé, průmysl, pronajímatelé nebo nájemci.
Ministryně financí Alena Schillerová říká, že velkou část požadavků řeší různé současné programy. Podnikatelé však namítají, že o ty se musí složitě žádat. „Všechna opatření je nyní potřeba urychleně zprocesovat, aby se navzájem doplnila a nabídla okamžitou pomoc všem skutečně potřebným. Slibovat jakékoliv dalších záruky a plošné odpustky v tuto chvíli nepovažuji za rozumné,“ míní Schillerová.
Zdroj: Seznam Zprávy
