Pojišťovny v době koronavirové
V souvislosti se současným mimořádným stavem se na nás obracejí čtenáři s nejrůznějšími otázkami ohledně pojištění a odškodnění za přerušení provozu. Oslovili jsme proto několik pojišťoven a zeptali se na jejich názor.
Podle informací Hospodářské komory ČR oceňují podnikatelé hlavně program Antivirus, kde jsou na jednom místě ucelené zprávy týkající se podpor zaměstnanosti a kompenzací. Program má pomoci firmám ochránit pracovní místa a rozběhne se od 6. dubna, kdy bude možné podávat žádosti. Firmy si tak alespoň rámcově mohou připravovat finanční plány pro další týdny a měsíce. Do svých plánů mohou zařadit i následující informace ohledně pojištění.
Mgr. Nela Maťašeje, manažerka marketingové komunikace Direct pojišťovna
Přerušení provozu z důvodu úředního zásahu je riziko, které by nynější situaci s koronavirem krylo. Až do chvíle, než vypukla nákaza, tak šlo riziko běžně pojistit. Nyní dočasně toto riziko (Přerušení provozu z důvodu úředního) u nás nenabízíme. Pojišťovna má krýt nenadálá rizika, což po vypuknutí pandemie v ČR už nenadálá situace nebyla. Vzhledem k tomu, že pro klienty i zprostředkovatele bylo toto riziko v době „klidu“ málo představitelné, evidujeme ho u cca 1 % všech smluv. Klientům s platnými pojistnými smlouvami a sjednaným rizikem bude po doložení dokladů vyplacené pojistné plnění. Většina podnikatelů se tedy bude muset spolehnout na pomoc státu.
Jste ve spojení s Asociací pojišťoven a mezinárodními subjekty (např. Euro-Center Holding), jednáte o nějakém společném postupu? Je to jistě i pro pojišťovny zcela nová situace.
Ano, jsme se spojení s Českou asociací pojišťoven (ČAP) a Českou národní bankou (ČNB). O společném postupu se nyní nejedná, ale předpokládáme, že se v nejbližších dnech jednat začne. Ze zákona každá pojišťovna musí tvořit dostatečné rezervy pro katastrofická (plošná) rizika. Pravidelně tyto rezervy kontroluje ČNB. Všichni klienti, kteří mají sjednané pojištění, a to nejen u nás, mohou tedy být v klidu, pojišťovna bude mít finanční prostředky na pojistná plnění. Každá pojišťovna je i sama pojištěna, proti katastrofickým rizikům.
Náš portál se věnuje převážně stavebnictví. Lze jistit, kolik pojištěnců zde dělají stavaři, architekti, projektanti a jaké jsou jejich nejčastější nároky?
Evidujeme cca 35 % smluv u oboru spjatého se stavebnictvím. To i odpovídá poměru, jakým jsou stavební obory zastoupené mezi ostatními podnikatelskými obory. Klientům dokážeme nabídnout komplexní pojištění (majetek, odpovědnost, přerušení provozu). Stavební obory mají asi v polovině případů sjednanou pouze odpovědnost za škody, které svojí činností způsobí třetí osobě (např. žebříkem omylem poškrábu podlahu). Pro architekty a projektanty nabízíme i profesní odpovědnost, kterou musí mít sjednanou povinně (např. špatně projektant vypočítá množství cihel).
Změní se podle vás nějak trh pojišťoven po překlenutí tohoto složitého období?
Stejně jako v dalších odvětvích bude mít pandemie koronaviru podstatný vliv i na trh pojišťovnictví. V tuto chvíli velmi záleží na tom, jak budou pojišťovny reagovat a jak se přizpůsobí novým podmínkám a potřebám klientům. S tím souvisí obslužnost na lince, schopnost vyřizovat pojištění nebo i likvidaci škodních událostí online. Jsme rádi, že jsme na to byli v předstihu připraveni. Jako online pojišťovna, která je schopna uzavírat smlouvy zaplacením, jsme měli oproti konkurenci výhodu. Přesto přejeme všem kolegům z jiných pojišťoven, aby toto období přečkali ve zdraví, a to jak fyzickém, tak i tom ekonomickém.
Ing. Monika Keberlová, ředitelka pojištění průmyslu a podnikatelů akciové společnosti Allrisk
Nejčastějšími jsou v tomto období dotazy, zda má podnikatel ze svého sjednaného pojištění podnikatelských rizik právo na pojistné plnění z pojištění přerušení provozu. Ať už se jedná o naše klienty, kterým společnost zprostředkovala pojištění přerušení provozu, nebo ať jde o podnikatele, kteří našimi klienty prozatím nejsou. V každém případě musíme nejdříve prostudovat příslušnou pojistnou smlouvu a zjistit, zda je pojištění přerušení provozu v příslušné pojistné smlouvě sjednáno a pokud ano, potom je velice důležité, v jakém rozsahu pojistného krytí je toto pojištění sjednáno. Ne každé pojištění přerušení provozu totiž lze uplatnit za současné pandemické situace. Pokud jakýkoliv podnikatel (a nehledíme, zda je nyní naším klientem anebo nikoli) bude potřebovat poradit, pomoci v této složité situaci, může se na nás obrátit. Primárním úkolem naší společnosti jako pojišťovacího zprostředkovatele – makléře je mít zmapovaný český pojistný trh, na kterém pojištění našich klientů umísťujeme. Proto jsme v kontaktu s jednotlivými pojišťovnami na našem pojistném trhu, abychom měli přehled, jak která pojišťovna přistupuje k příslušné problematice, případně jaké jsou mezi jednotlivými pojišťovnami rozdíly v přístupu vyřizování pojistných událostí.
Jak jste se se situací vypořádali v době povodní v roce 2002? Našli bychom tady nějaké paralely?
Při povodních v roce 2002 jsme pomáhali klientům s vyřizováním pojistných událostí stejně tak, jako jim pomáháme nyní. Pokud jde o paralelu mezi povodněmi v roce 2002 a současnou pandemií, já osobně vidím mezi oběma událostmi velké rozdíly. Stav nouze byl při povodních v roce 2002 vyhlášen jen v některých regionech, povodeň zasáhla převážně Čechy. Nyní máme stav nouze platný pro celé území ČR. Další rozdíl je v tom, co a jak bylo zasaženo. U povodní to jsou především materiální hodnoty, velké škody na majetku, rok 2002 si vyžádal 17 lidských životů. Současná situace – přerušení provozu – působí podnikatelům především přímou finanční ztrátu, která má povahu v ušlém zisku, přičemž stálé náklady nabíhají, i když je provoz zastavený. Ztráty na lidských životech budou pravděpodobně vyšší než při zmíněné povodni. Nepřítel je neviditelný. Paralelu shledávám snad jen v tom, že nás obě události zasáhly náhle a nepřipravené.
Změní se podle vás nějak trh pojišťoven po překlenutí tohoto složitého období?
Myslím, že v tuto chvíli je těžké predikovat, jak a v kolika vlnách bude pandemie postupovat, jak dlouho bude trvat a kdy skončí, jaký bude výsledný pokles hospodářského růstu. Domnívám se, že může dojít k jisté změně pojistného trhu, například i ve vazbě na to, jaké pojistné produkty budou ze strany klientů upřednostňovány. Pokud jde o zmiňované pojištění přerušení provozu, je to typ pojištění, který byl bohužel podnikateli často opomíjen, a to i přesto, jak podstatný dopad na rozvoj a existenci podnikání toto pojištění může mít.
Mgr. Lucie Žulavská, právnička a gestorka oblasti neživotního pojištění České asociace pojišťoven (ČAP)
Přerušení provozu jako součást majetkového pojištění není v ČR, na rozdíl od pojištění majetku a odpovědnosti, rozšířeno. Zejména v důsledku finanční náročnosti je propojištěnost relativně malá. Standardně kryje finanční škody klienta, které mu vznikly přerušením provozu v důsledku primárně živelních nebo majetkových (odcizení, vandalismus) škod. Některé pojišťovny do tohoto segmentu vkládají i mezičlánek, tzn. finanční škoda vzniklá v důsledku živelní události a následně úředního rozhodnutí. Takovýmto úředním rozhodnutím však bylo primárně myšleno individuální rozhodnutí – příklad v důsledku povodní bylo ze strany hygienického úřadu vydáno rozhodnutí o uzavření daného podniku a klientovi tak vznikla finanční škoda v důsledku přerušení provozu. Dopředu se však nepočítalo s úředním zásahem takovýchto rozměrů. Přesto pojišťovny budou přistupovat k těmto případům individuálně a budou se snažit nacházet s klienty přijatelné řešení. Nedá se však očekávat, že by v době od vyhlášení nouzového stavu toto riziko v plném rozsahu dál nabízely a nově pojišťovaly. Bavíme se tak toliko o krytí ze stávajících pojistných smluv.
Jste ve spojení s mezinárodními subjekty, jednáte o nějakém společném postupu?
Jsme v kontaktu i ostatními členskými státy EU v rámci Insurance Europe a postup zde není jednotný. Je to však způsobeno primárně tím, že tento segment spadá toliko do roviny komerčního pojištění, nejedná se tak o povinně smluvní pojištění, kde jsou jeho parametry dány zákonem a zároveň regulovány i na evropské úrovni. Dále je pak zde i důležitý aspekt propojištěnosti na daném trhu, kde, jak jsem již avizovala, tento segment zatím není na našem trhu tolik poptáván, což samozřejmě i zvyšuje jeho cenu.
Lze jistit, jaké jsou nejčastější priority stavařů, projektantů a architektů?
Co se týče stavařů a projektantů, tito si primárně sjednávají pojištění z profesní odpovědnosti, což je pro danou situaci spíše irelevantní. Pojištění přerušení provozu pro tuto kategorii klientů je v podstatně zanedbatelné, kromě případů, že by byli součástí nějakého velkého korporátu.
Změní se podle vás nějak trh pojišťoven po překlenutí tohoto složitého období?
Bohužel v tomto segmentu se budoucí postup pojišťoven dá jen těžko predikovat a pokud ano, nebude pro klienty příznivý. Dá se totiž očekávat, že pojišťovny budou daleko více posuzovat rizikovost daného klienta pro účely úpisu daného rizika.
PhDr. Václav Bálek, senior manažer komunikace Allianz pojišťovna
Přerušení provozu, byť jen na krátkou dobu, může pro podnikatele znamenat velké ohrožení existence. I když firma neprovozuje činnost a negeneruje žádný zisk, musí většinou hradit náklady na mzdy zaměstnancům, na pronájem, povinné odvody a podobně. Tyto náklady, které by jinak podnikatel musel hradit z vlastní kapsy, pokryje právě pojištění přerušení provozu. Kromě stálých nákladů (mzdy, nájemné apod.) se pojištění přerušení provozu vztahuje na ušlý zisk a vícenáklady, jako jsou náklady na informování zákazníků, náklady na pronájem náhradních prostor, na použití náhradních zařízení nebo jiná opatření provedená za účelem zkrácení doby přerušení nebo zmírnění jeho následků. Pojištění se sjednává spolu s pojištěním majetku firmy. Pro některé typy podnikatelů (např. lékaři, účetní, advokáti) nabízíme také pojištění pro případ přerušení provozu kvůli úřednímu zásahu a z důvodu pracovní neschopnosti. Limit pojistného plnění si podnikatel může nastavit podle vlastního uvážení tak, aby pokryl jeho případné ztráty a náklady při škodě. Doporučujeme stanovit tento limit ve výši 10 až 20 % z obratu firmy. V případě škody musí samozřejmě podnikatel vzniklou škodu vždy doložit. Je důležité, aby si podnikatel sjednal pojištění tak, aby pokryl všechny příčiny škody (pojistná nebezpečí), kterých se obává (například požár, povodeň, vichřici). Dále je potřeba zjistit, jakou pojišťovna sjednává dobu ručení, tj. dobu, po kterou poskytuje odškodnění, a jaká je spoluúčast. Také doporučujeme seznámit se s výlukami, tedy situacemi, kdy pojišťovna škodu nehradí.
Ing. Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropská pojišťovna
Jste specialisté na cestovní pojištění. Lze zjistit, jaké jsou v tomto směru nejčastější priority stavařů, projektantů a architektů, kteří často cestují do zahraniční?
Pokud by klienti podnikatelé odcestovali do míst, kam ministerstvo zahraničních věcí (MZV) nedoporučilo cestovat nebo která jsou již uzavřena v karanténě, cestovní pojištění se na ně nevztahuje. Rozhodujícím datem je den, od kterého nedoporučení či zákaz platí. Klientům, kteří odcestovali dříve, poskytujeme i nadále veškeré služby, na něž mají z našeho cestovního pojištění nárok, tedy asistenci, úhradu léčení a další. Když naši klienti zůstanou dobrovolně v zahraničí, můžeme na základě individuálního posouzení snížit nebo odmítnout pojistné plnění. Výjimkou jsou dlouhodobé studijní nebo pracovní pobyty, na které se cestovní pojištění i nadále plně vztahuje.
A jak je to s pendlery? Mají stále výjimku?
Podle aktuálních zpráv už pendleři ve stavebnictví výjimku nemají, pokud tedy odjedou do zahraničí pracovat, musí po návratu povinně zůstat ve 14denní karanténě. Když mají pendleři sjednáno cestovní pojištění na svůj pobyt v zahraničí, platí pro ně přesně to, co jsem výše popsal.
7.4.2020 | Zdroj: tzb-info.cz | Autor: Vlastimil Růžička
