Již před pandemií nového typu koronaviru se nerovnost v mnoha částech rozvojového světa zvyšovala, koronavirus však výrazně prohloubil existující hospodářské a sociální nerovnosti. Přinášíme přehled pěti hlavních oblastí, ve kterých se sociální nerovnost nejvíce zvyšuje.
Pracovní místa
Pandemie koronaviru zvýšila nerovnost mezi pracujícími. Opatření přijatá většinou vlád na potlačení šíření viru obzvláště zranili chudé pracující v rozvojových zemích. Pro tyto pracovníky, kteří jsou závislí na denní mzdě a příležitostné práci, neschopnost cestovat na své pracoviště vedlo k výrazné ztrátě výdělků bez jakékoli sociální podpory. Lidé se tak potýkali s vysokou úrovní nejistoty v souvislosti s budoucností a možností obživy. Pro zaměstnance, kteří jsou schopní pracovat z domu, měla pandemie minimální vliv na jejich výdělek.
Převážná většina pracovníků v rozvojových zemích je v neformálních zaměstnáních bez přístupu k typům podpory, které dostávají pracující v bohatších zemích od svých vlád, jako například kurzarbeit. I když mnohé rozvojové země v reakci na pandemii zvýšili rozsah opatření sociální ochrany, jednoznačně to nestačí. Obvykle se totiž nedostanou k většině chudého obyvatelstva.
Digitální propast
Pandemie přispívá k urychlení digitalizace. Společnostem, které působili v online světě, umožnila přečkat nejtěžší období a některé dokonce zaznamenaly růst. Spoustě lidí zase umožnila pracovat z domova. Země, ve kterých mají občané přístup na internet, budou mít prospěch z přechodu na online technologie. V tomto ohledu bude pro ně přechod přínosem. Země, které však nadále zaostávají v digitální připravenosti, včetně mnohých v subsaharské Africe, budou pozadu i nadále.
Genderová nerovnost
Zatímco se karanténní opatření týkají jak mužů, tak i žen, ženy se ve většině případů musí postarat o dětí a chod domácnosti, což vede k nerovnoměrnému rozdělení povinností domácnosti v rámci rodiny. Ženy na celém světě jsou ve větší míře zaměstnané v maloobchodě a službách, kde je práce na dálku prakticky nemožná, a tak jsou obzvlášť postižené ztrátou zaměstnání způsobenou pozastavením ekonomiky.
Rostoucí protekcionismus
Koronavirus zasáhl svět v době slabé úrovně mezinárodní spolupráce. Hlavním příkladem může být v současnosti probíhající obchodní válka mezi USA a Čínou včetně vyhlášek amerického prezidenta Donalda Trumpa, které oslabili mezinárodní instituce jako Světová obchodní organizace (WTO) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Vzrůstající trend k lokalizaci hospodářství, kdy země jako USA a Velká Británie opouštějí hlavní obchodní bloky, bude pandemií posílen ještě více. Větší protekcionismus vyhání rozvojové země z jejich bohatších thů a zanechává omezené příležitosti na vytváření zisku ze světové obchodu. Globalizace byla v posledních desetiletích hlavním motorem růstu příjmů ve východní Asii, zejména v Číně. Protekcionismus však omezí schopnost snížit velké rozdíly v příjmech mezi bohatými a chudým ve světě po pandemii.
Přistup k vakcíně
Přístup k vakcíně proti koronaviru bude klíčová a určí rozsah a rychlost zotavení států z pandemie. Přístup pravděpodobně nebude stejný ve všech zemích, což ještě více zvýrazní nerovnost mezi nimi. WHO varuje před nacionalistickému přístupu k vakcíně, kdy je distribuce vakcín většinou určená občanům bohatých zemích, které do výzkumu nalévají miliardy dolarů. Rozvojové země tak budou pod obrovským tlakem, pokud si ekonomicky vyspělejší země opět vyhradí základní zdravotnické potřeby pro své občany a ještě sníží svou pomoc a finanční podporu jiným zemím.
Dále čtěte:
Rusko plánuje testovat svou vakcínu na 40 000 dobrovolnících
Růst inflace v eurozóně i EU v červenci mírně zrychlil
Zdroj: the conversation
