Pokrok v automatizaci ohrožuje významný podíl pracovních míst v sektorech, které se téměř čtvrtinou podílejí na celosvětové zaměstnanosti. Vysokému riziku, že jejich místo zruší právě robotizace, čelí až 800 milionů lidí.
Ohrožená místa
V nejvíce ohrožených zemích je velké množství pracovních míst, které se zabývají jednoduchou a rutinní činností, kterou mohou stroje nahradit nejsnadněji. Jedná se také o místa, kde se zaměstnavatelé spoléhají na levnou pracovní sílu. Příkladem může být administrativní podpora v Japonsku či provoz továren v zemích střední Evropy. Mezi nejvíce ohrožené země patří kromě Japonska i Česká republika, či Slovensko.
Robotizace ovlivní i zaměstnance se středním příjmem
Ekonomové Ziad Daoud a Scott Johnson, kteří se na zprávě podíleli, upozornili, že riziko větší automatizace vytváří vyšší nerovnost příjmů. Zatímco předtím se myslelo, že robotizace ohrožuje hlavně pracovní místa s nízkou kvalifikací, nyní se ukazuje, že robotizace nahradí úkony, které je možné rozdělit na několik jednoduchých mechanických kroků.
Ty však často spadají mezi místa se středními příjmy, což vytváří efekt polarizace pracovní síly. Jedná se tak o případ, kdy pracovní místa, vyžadující střední úroveň zručností, mizí v porovnání s těmi, které vyžadují jen málo zručnosti, či naopak vysoko kvalifikovaných pracovníků.
Podle ekonomů to však nemusí být až tak špatná zpráva. Některé z nejvíce ohrožených zemí mají i rychle stárnoucí populaci. To znamená, že by technologie mohla pomoct vykompenzovat demografické problémy v jejich ekonomikách.
Světové ekonomické fórum ve své středeční zprávě uvedlo, že nárůst automatizace eliminuje do roku 2025 až 85 milionů pracovních míst. WEF však zároveň očekává vytvoření 97 milionů nových pracovních míst, což znamená přírůstek 12 milionů.
Saadia Zahidi, výkonná ředitelka Světového ekonomického fóra uvedla v rozhovoru pro CNBC, že tempo vytváření pracovních míst zpomalilo. Podle ní se vzhledem na probíhající výluky a následnou recesi nejedná o překvapení. Podle předpokladů by však míra vytváření pracovních míst měla stále převyšovat míru těch zrušených.
WEF očekává, že do roku 2025 bude práce rovnoměrně rozdělená mezi lidi a stroje, přičemž většinu těžkých břemen, souvisejících se zpracováním údajů, administrativními úlohami a rutinní manuální prací pro zaměstnance v administrativních službách, budou zvládat počítače.
Podle WEF bude také polovina všech zaměstnanců potřebovat v nejbližších pěti letech určitou úroveň rekvalifikace. Podle Zahidi se časový horizont, během kterého musí zajistit rekvalifikaci pro pracovníky, o dost zkrátil. Bude tak potřeba vynaložit větší úsilí, jak ze strany firem, vlády a samotných pracovníků.
„Dvojí narušení“
Pandemie koronaviru měla tvrdý dopad na globální ekonomiku a Mezinárodní měnový fond předpověděl na tento rok pokles HDP o 4,4 procenta. Krize již zlikvidovala miliony pracovních míst, přičemž odvětví jako cestovní ruch a umění byla zasažena nejvíce ze všech.
„Automatizace, spolu s recesí COVID-19, vytváří pro pracovníky scénář dvojího narušení.“ uvedlo WEF ve své zprávě. „Současné přerušení a hospodářský pokles vyvolaný pandemii společně s technologickým pokrokem, si do konce roku 2025 vyžádají změnu úloh, pracovních míst i zručností.“
WEF také vyzdvihl rychlý přechod k práci na dálku. Uvedlo, že zaměstnavatelé mohou přesunout až 44 procent své pracovní síly na dálku. 78 procent vedoucích firem očekává, že současné způsoby práce budou mít negativní vliv na produktivitu, jelikož některá průmyslová odvětví se jen těžko adaptují na nové podmínky.
Dále čtěte:
Jak mohou americké volby ovlivnit evropské trhy
Vláda ČR uzavřela maloobchod, omezila pohyb lidí
Zdroj: WEF,CNCB,ČTK
