Foto: atsunami.cz
Nový stavební zákon, který má výrazně urychlit a zjednodušit povolování staveb, půjde ve čtvrtek do legislativní rady vlády. Ta by ho měla projednat během léta, v září by pak měl jít do Sněmovny. Platit by měl od jara 2021, účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš uvedl na tiskové konferenci, že je nyní potřeba znovu nastartovat ekonomiku po koronavirové krizi. V tom by podle něj měly pomoct v první vlně státní investice. Jakmile se firmy postaví na nohy, musí však také přijít soukromé investice a k tomu je podle Babiše potřeba mít co nejdříve nový dynamický stavební zákon.
Zrychlení stavebního řízení
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž úřad za přípravu stavebního zákona odpovídá, doplnila, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let. Podle ministryně by se tak země z krize nikdy nedostala. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. Hlavním principem je podle Dostálové zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění ze strany státu.
Problémem současné stavební legislativy je podle ní především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v Česku existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. Nový zákon by to měl vyřešit tím, že do budoucna už bude jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko a celý proces bude digitalizovaný.
Neintegrovaní zůstanou podle ministryně pouze částečně památkáři, konkrétně u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. Stejně tak bude i v případě životního prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích bude mít orgán životního prostředí poslední slovo.
Nový stavební zákon vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí ze začátku ledna. Podle ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výše. Do ní pak budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů a jeden specializovaný úřad pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele pak bude stát Nejvyšší stavební úřad.
Vláda si od tohoto zákona slibuje zejména zrychlení dopravních staveb. To by mělo podle vlády ušetřit i náklady na ně. Ředitelství silnic a dálnic má v tuto chvíli až 30 různě blokovaných prioritních staveb v různém stádiu příprav. Podle generálního ředitele organizace Radka Mátla dnes jednotlivec dokáže donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost.
Místo zjednodušení naopak zhoršení
Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Podle prezidenta Hospodářské kormy ČR Vladimíra Dlouhého nemá stávající verze návrhu téměř nic společného s návrhem předloženým na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Mezi nejčastější výtky předchozího návrhu patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.
Kriticky hodnotí přepracování návrhu stavebního zákona i další svazy. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza v pondělí uvedl, že jde spíše o novelu současného zákona a situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě a zapracovat do ní jen některé připomínky.
Dále čtěte:
Od středy lze na 48 hodin cestovat mezi ČR a SR
Zdroj: ČTK; idnes.cz