Zatímco USA se v míře nezaměstnanosti blíží k rekordním úrovním z 30. let minulého století, v Evropě se nezaměstnanost zvýšila jen mírně. Podle odborníků je to však díky vládním podpůrným programům.
Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla by nezaměstnanost v ČR byla daleko přes deset procent, pokud by všichni, kdo mohou pracovat díky vládním programům, byli nezaměstnaní. Česká míra nezaměstnanost na aktuálních 3,64 procenta je tak přímým důsledkem fungování vládního programu Antivirus a možnosti čerpat ošetřovné v důsledku uzavření škol.
Podobný vývoj probíhá i v dalších evropských zemích. Podle odhadů analytiků The Economist ve v rámci EU nyní chráněno nejrůznějšími podpůrnými vládními programy více než 40 milionů pracovníků. Naprostá většina opatření je založena na typu tzv. kurzarbeitu po německém vzoru. V jeho rámci vlády vyplácejí zaměstnavatelů 60 až 85 procent mzdy, kterou podniky svým lidem vyplácely před vypuknutím epidemie koronaviru.
Ve Velké Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělská pokrývají vládní podpůrné programy asi třetinu ze všech zaměstnaných. Dochází tak k pouhém oddalování nárůstu nezaměstnanosti, ke kterému s největší pravděpodobností dojde. Vlády však věří, že státní podpora zaměstnanosti může nárůst počtu lidí bez práce přinejmenším zpomalit.
To ovšem zcela závisí na tom, jak rychle se jednotlivá hospodářství zotaví. Může totiž dojít k tomu, že i přes zrušení všech opatření se poptávka po zboží a službách nevrátí na předkrizovou úroveň. Firmy tak budou muset propouštět.
V celé Evropské unii je podle analytiků z The Economist prý až devět milionů těch, u kterých se dá předpokládat, že už by byli bez práce, pokud by vlády jednotlivých zemí nepomáhaly v podobě podpůrných programů.
Aktuální vývoj na pracovním trhu již naznačuje, že vládní peníze nemusí stačit. V ČR již většina podniků obnovila svou výrobu, ovšem řada z nich stále využívá jen část své výrobní kapacity. Některé podniky tak začaly propouštět. Program Antivirus navíc koncem srpna končí a zatím nejsou informace o jeho prodloužení. Míra nezaměstnanosti tak podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera může v druhé polovině tohoto roku skokově vzrůst.
Dlouhodobý kurzarbeit
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvažuje o tom, že by se kurzarbeit zakotvil do tuzemské legislativy již napořád. Tím by vláda získala nástroj, pomocí kterého by mohla pružně reagovat na aktuální vývoj na trhu práce, až do Česka zavítá nějaká příští ekonomická krize. Podobný krok zvažuje také Francie, jak nedávno uvedla agentura Bloomberg s odkazem na slova prezidenta Emmanuela Macrona.
Dlouhodobý kurzarbeit však podle odborníků nemusí být spásou. Značnou překážkou tohoto institutu v praxi je skutečnost, že o každé věci bude rozhodovat vláda. Flexibilita daného institutu je tak značně omezena. Než se také dlouhodobý kurzarbeit podaří do českého práva dostat, bude to nejspíše několik měsíců trvat. Do té doby už se začnou naplno projevovat příznaky krize v podobě nárůstu nezaměstnanosti, který bude umocněn příchodem čerstvých absolventů škol na trh práce.
Dále čtěte:
Zájem lidí o brigády výrazně roste
Schodek státního rozpočtu na historickém rekordu
Zdroj: cnn.iprima.cz; ČTK
