Klíčový páteční summit má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií koronaviru. Státy EU však mají ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem daleko. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů se ozývají požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur.
Upravený návrh, ale fond bez zásadních změn
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských států k původnímu návrhu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, fond 750 miliard eur ponechal bez zásadních změn.
Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
S podobou rozdělování peněz či způsobem, jakým je zajištěno jejich čerpání, jsou nespokojeny další země Evropské unie. Naproti tomu však jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu hájí návrh s tím, že je přínosný pro celou EU. Spolu s Německem a Francií tak vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Jihoevropské země, které očekávají letošní dvojciferný propad ekonomik, chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. Španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová kritizovala přístup jiných států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení společného dluhu. Uvedla, že tomu rozhodně není tak, že by například Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii.
Šetrná čtyřka chce snížit objem fondu
Finská premiérka Sanna Marionová uvedla, že její země bude usilovat o zmenšení balíku peněz ve fondu. Získala si tak podporu u zemí tzv. šetrné čtyřky – Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska. Země usilující o co nejmenší společné zadlužení tak rozjely intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur.
Nesouhlas se způsobem rozdělování peněz
Lucemburský premiér Xavier Bettel uvedl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
„Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké vysvětlit,“ řekl lucemburský lídr. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné.
Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek upozornil, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval „evropskými hodnotami“, bude vetovat.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování balíku bude výrazně přihlížet k hodnotám nezaměstnanosti za posledních pět let, které nezohledňují dopad pandemie.
Dále čtěte:
Jaká je situace ohledně koronaviru v Česku?
Zdroj: Financial Times; ČTK
