Foto: ČTK
Navrhovaný vyšší schodek letošního státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun by neměl podle ekonomů znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Ekonomové se shodli na tom, že ještě nemusí jít o konečné číslo.
Zvýšení deficitu
Zvýšení letošního rozpočtového schodku na 300 miliard kvůli koronavirové epidemii chce v pondělí navrhnout vládě ministryně financí Alena Schillerová.
Původní deficit měl letos být 40 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila jeho navýšení na 200 miliard. Nyní jde o druhý návrh navýšení. Schodek 300 milionů korun by tak byl největším v historii novodobé ČR od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.
Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte je nutné s narůstajícími ztrátami v ekonomice počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude kolem 300 miliard korun, již pracují zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, by však mohl být ještě vyšší.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund, tvrdí, že je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli. Bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.
Kovanda dodává, že je otázkou, z čeho vláda tak vysoký schodek veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané by se tak podle něj měli připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnání a mnozí posléze vyššími daněmi.
Jakub Seidler z ING podotýká, že již prozatím pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard korun, tedy zhruba 5,5 procenta HDP. Oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně se podle něj nemusí jednat o finální číslo.
„Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet.“ říká Seidler.
Tuzemská ekonomika to zvládne
Deficit přes 300 miliard by však podle něj neměl být pro tuzemskou ekonomiku problém. Její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké. Díky tomu má tak prostor na nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně kvůli boji s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy nebo další potřebných reforem.
Seidler také uvedl, že ti, kteří jsou dnešní situací postižení, ať už firma, podnikatel nebo rodina, přehodnocují své výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a důležitosti. A tak by to měl udělat i stát.
„Nikdo dnes nenutí vládu šetřit na investicích či na pomoci lidem a podnikatelům v existenčních potížích. Není ale možné se tvářit, že v rozpočtu neexistuje žádná vata v podobě provozních výdajů nebo nejrůznějších vylobovaných dotací subjektům, kterým jen zvyšovaly už tak tučné zisky.”
Zdroj: novinky.cz
