Česko spustilo celou řadu podpůrných programů, které mají pomoci lidem, kteří byli ekonomicky zasaženi mimořádnými opatřeními vlády kvůli epidemii koronaviru. Na co všechno tedy máte nárok?

Aktuální mimořádná opatření vlády – seznam zde

Zaměstnanec

Nejlépe chráněni jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní poměr na dobu neurčitou. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc spustilo program Antivirus s cílem udržet co nejvyšší zaměstnanost. Podpoří tak zaměstnavatele, aby byli schopni vyplácet mzdy a motivuje tak firmy, aby nepropouštěly své zaměstnance kvůli nedostatku práce.

Home office

Pokud to jeho práce umožní, může zaměstnanec využít možnosti práce z domova. Zaměstnanec má pak nárok na plnou mzdu i plat a z domova může pracovat i pokud je v karanténě a umožní mu to i jeho zdravotní stav. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnanci, který pracuje z domova, rozvrhnout pracovní dobu. Na druhou stranu pak zaměstnanec nemá nárok na odměnu za práci přesčas.

Ošetřovné

Po dobu uzavření škol mají rodiče nárok na tuto dávku u dětí do 13 let. Při ošetřovném se vyplácí 60 procent z tzv. “redukovaného denního vyměřovacího základu”. Při hrubé mzdě 28 tisíc tak dostane na ošetřovném 15 120 korun.

Online žádost o ošetřovné zde. Kalkulačka pro výpočet dávky zde.

Zpracování a podání žádosti – 25 000 Kč pro OSVČ – více zde

Karanténa

Pokud je zaměstnanec v karanténě a jeho stav ani práce mu neumožňují práci z domova, i tak má nárok na 60 procent své mzdy. Zaměstnavateli to proplatí stát.

Uzavřené pracoviště

Pokud musí být kvůli mimořádným opatřením uzavřené místo výkonu práce zaměstnance, má zaměstnanec nárok na vyplácení plné mzdy. Zaměstnavateli stát proplatí 80 procent.

Program Antivirus má i alternativu pro zaměstnavatele, kteří také museli zavřít pracoviště kvůli nedostatku potřebných surovin, služeb nebo výrobků nutných k zajištění provozu, tzn. opatření se jich nedotkla přímo. Pracovníci tak mají nárok na 80 procent mzdy a stát zaměstnavateli proplatí 50 procent těchto nákladů.

V případě poklesu poptávky po výrobcích či službách, dostane zaměstnanec 60 procent mzdy a stát zaměstnavateli opět proplatí 50 procent z vyplacené mzdy.

Nezaměstnaný

Kvůli mimořádným opatřením musela řada firem přistoupit k propouštění. Podmínky výpovědi a následné pomoci se tak odvíjí podle zákoníků práce.

Odstupné

Pokud došlo k výpovědi z pracovního poměru má zaměstnanec nárok na odstupné, jehož výše je odstupňována podle odpracovaného počtu let. Pokud pracovní poměr trval méně než rok má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jednoho průměrného platu. Pokud trval více než rok a méně než dva má nárok na odstupné ve výši dvou platů. Pokud pak pracovní poměr trval více než dva roky, má zaměstnanec nárok na odstupné v míře tří průměrných platů.

Podpora v nezaměstnanosti

Pokud jste v posledních dvou letech pracovali alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do 50 let ji můžete pobírat maximálně pět měsíců. První dva měsíce máte nárok na 65 procent svého průměrného měsíčního čístého příjmu, další dva měsíce 50 procent a následně pak 45 procent.

Jestliže jste v posledních dvou letech nepracovali alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu vyměřenou z průměrné mzdy v národním hospodářství. Ta na konci loňského roku činila 33 429 korun. První dva měsíce pak máte nárok na 15 procent z této částky, další dva 12 procent a následně 11 procent.

Živnostník

Nejvíce ohroženou skupinou v případě ekonomických dopadů jsou drobní podnikatelé. Na ty mimořádná opatření dopadají velmi tvrdě, vláda se jim tak snaží ulehčit celou řadou kroků.

Odpuštění daní a záloh

Od března po dobu šesti měsíců nemusí OSVČ posílat zálohy na sociální pojištění. Odpouští se jim také minimální zálohy ve výši 2544 korun. Ti, kdo platí větší částky, doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného v ročním zúčtování. Většina podnikatelů už zálohy za březen poslala, tyto zálohy se podle ministryně práce Jany Maláčové budou počítat za září.

Stejný režim je i u zdravotního pojištění. Minimální zálohy ve výši 2352 korun budou zcela odpuštěny.

Ministerstvo také vyhlásilo rovnou dva tzv. liberální balíčky, které budou promíjet pozdně podané kontrolní hlášení, opožděné podáni přiznání k dani z příjmu u fyzických i právnických osob, podání červnové zálohy na daň z příjmů a nepodání přiznání daně z nabytí nemovitých věcí.

Pozastavení EET

Po dobu trvání mimořádných opatření a následně dalších tří měsíců bude pozastavené EET.

Ošetřovné pro OSVČ

I když drobní podnikatelé platí zdravotní a sociální pojištění, nemají jako zaměstnanci nárok na ošetřovné. To však má změnit zákon o doplácení ošetřovného od státu kvůli koronavirové nákaze. Živnostníci by tak měli podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka nárok na ošetřovné ve výši 424 korun na den, maximální částka je stanovená na 13 144 korun měsíčně.

O peníze bude možné od dubna žádat živnostenské úřady na základě čestného prohlášení.

Náhrada za omezení provozu

OSVČ, které kvůli opatřením nemohou provozovat svou živnost, bude stát platit 15 tisíc korun měsíčně po celou dobu, kdy bude jejích podnikání omezeno. Konkrétní podmínky bude ještě vláda projednávat.

Půjčka COVID

V současnosti připravuje vláda druhé kolo jištěných půjček. Má jít o bezúročnou půjčku s ročním odkladem začínající na 10 tisících korun a končící na 15 milionech korun. Úvěry by měly poskytovat komerční banky, za které se zaručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Mimořádná okamžitá pomoc

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje živnostníkům využívat právě tuto dávku v případě, že vlivem opatření nemají peníze ani na základní potřeby. Lze ji využít hned v několika situacích, ale nejvíce relevantní bude případ, kdy jsou živnostníci postižení “vážnou mimořádnou situacíů a jejich poměry neumožňují překonat nepřízniou situaci.

Pendler

Zaměstnanci, kteří žijí v Česku, ale jezdí do práce za hranice, mají v případě neprodyšného uzavření hranic nárok na podporu. Díky výjimce z nařízení Evropského parlamentu o koordinaci systému sociálního zabezpečení tak mohou zažádat o dávky v nezaměstnanosti ve svém bydlišti. Dávka se pak počítá z výdělku v zemi, kde pracovali. Základní podmínkou je získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce 12 měsíců během dvou let. Odpracované měsíce se sčítají jak z práce v Česku tak i zahraničí, takže může jít například o šest měsíců práce v zahraničí a šest měsíců v Česku.

Zdroj: seznamzpravy.cz