Mýtus tvrdí, že pokud ceny všeobecně klesnou, nikdo nebude investovat do skutečného zboží, protože může při hotovosti vydělat vyšší návratnost. Tímto výrokem se však přehlíží skutečnost, že průmyslových ekonomikách existovala skutečná deflace podle zlatých nebo stříbrných standardů mnoho let a investice neklesly na nulu ani v jednom takovém roce. Názor tedy konkrétně selhává v tom, že neopatrně předpokládá, že relevantní údaje pro investora jsou spotové ceny konkrétního statku z jednoho roku na rok následující.
Uveďme si to na příkladu investice do fermentovaného hroznového vína, které bude za rok připravené na prodej jako víno. Míra návratnosti této investice se týká ceny hroznového vína v roce sběru a ceny vína v roce následujícím.Předpokládejme, že dojde k masivní deflaci a všechny ceny každý rok klesnou o 50 procent a pravděpodobně nikdo by neměl investovat do vína nebo čehokoli jiného.
Není však důvod dospět k tomuto závěru.
Láhev fermentovaného hroznového moštu může být v roce sběru za stovku a cena láhve vína v tom samém roce může vycházet okolo čtyř stovek. Následující rok tak láhev moštu bude stát 50 korun a láhev vína se bude prodávat za 200. Při těchto číslech by tak investor získal stoprocentní výnos ze svých peněz, které investoval do vinařského průmyslu. Zaplatil 100 korun za láhev moštu a láhev vína o rok později prodal za 200.
Pokud by si investor v roce sklizně vybral svých 100, jeho kupní síla by se zvýšila z jedné čtvrtiny láhve vína (o rok později) na polovinu láhve vína (následující rok). Investicí hotovosti se však jeho kupní síla zvýší z jedné čtvrtiny láhve v roce sklizně na jednu láhev o rok později. Když umožníme, aby se ceny investičního majetku a surovin přizpůsobily očekáváním deflace, není důvod předpokládat, že klesající ceny budou brzdit jakékoliv investice.
Dále čtěte:
Je koupě nemovitosti v dražbě výhodná?
Vyšší náklady na opravu aut kvůli složitější technice
Zdroj: Mises Institute
