Foto: LinkedIn.com
Ministerstvo spravedlnosti zpracovává průzkum možné korupce mezi exekutory. Zajímá se přitom o zkušenosti velkých věřitelů – tedy těch, kterým současný stav vyhovuje. Podle odborníků je tento krok zvláštní vzhledem k načasování, kdy již vláda schválila novelu exekučního řádu.
Na začátku června odeslalo ministerstvo spravedlnosti dopis na celkem devatenáct adres. Resort v něm žádal o spolupráci při hodnocení, zda je exekuční byznys spojen s korupcí.
Kritika načasování
Tato iniciativa však vyvolala mezi odborníky podivení a kritiku. Podle nich se o korupci kolem exekucí mluví už dlouho a ministerstvo se o ni začalo zajímat až poté, co vláda schválila připravenou novelu exekučního řádu. Výsledek této analýzy se tak do novely již nepromítne. Podle odborníka na dluhovou problematiku a autora projektu Mapa exekucí Radka Hábla je tento krok zvláštní a netuší, co se tím v této fázi sleduje.
Ministerstvo uvedlo, že průzkum je jedním z několika, kterými resort obdobně mapuje korupční potenciál v dalších oblastech – ve zdravotnictví, energetice, telekomunikacích a dopravě. Mluvčí ministerstva Andrea Šlechtová sdělila, že výstupy nebudou sloužit pouze pro potřeby jedné změny zákona, ale budou na základě zjištěných rizik použity pro navrhovaná protikorupční opatření v delším časovém horizontu.
Kritika výběru adresátů
Další kritika se vztahuje ke složení adresátů, které ministerstvo oslovilo, což je ještě závažnější. Vedle samotné Exekutorské komory to jsou totiž v drtivé většině organizace, instituce či firmy, které jsou samy velkými věřiteli nebo věřitele reprezentují. Výjimku představují pouze nevládní organizace Člověk v tísni a Institut prevence a řešení předlužení. Částečně stojí mimo také Poradna při finanční tísni, která sice radí lidem v dluhových problémech, jde ale o organizaci založenou a financovanou především bankami, které patří také k velkým věřitelům.
Podle Hábla se díky tomuto složení na nic nepřijde. Ministerstvo tak tyto výsledky použije jako důkaz, že žádná korupce není. Tím pádem nebude potřeba zavádět teritorialitu exekutorů.
Kupování práce
Ministerstvo neoslovilo žádnou protikorupční organizaci, které se přitom detailně zabývají korupcí v exekucích. Nadační fond proti korupci například uspořádal loni seminář, na kterém o korupci kolem exekucí otevřeně mluvil prezident slovenské exekutorské komory Miroslav Paller. Tehdy hovořil o tom, že někteří exekutoři si kupovali práci. Když chtěl exekutor vymáhat pro určitého věřitele, musel zaplatit počáteční vklad a pak odvádět procento ze své odměny. Pokud jste neměl styky, práci jste nedostal. Slovensko vazby mezi věřiteli a exekutory znemožnilo – věřitelům je tak exekutor přidělen soudem. V Česku však volný výběr exekutorů stále funguje a podle odborníků to vede k úplně stejnému stavu.
Průzkum podle odborníků nepřinese žádný validní výsledek
Odborníci se shodují, že provádění průzkumu o korupci mezi subjekty, které mohou být do této hry zapojené nepřinese žádný validní výsledek. Až na pár výjimek se ptali jen jedné zájmové skupiny. Právník Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský uvedl, že pokud se někdo ptá na potenciální korupční nebezpečí, je dobré ptát se někoho jiného než potenciálních podplácečů a podplácených.
Mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová odmítla komoře sdělit, jak ministerstvu odpoví s tím, že nepovažuje za vhodné zveřejňovat odpovědi určené zadavateli samostatně v médiích.
Zdroj: Česká advokátní komora, justice.cz
