Foto: theprint.in
Michael Levitt, držitel Nobelovy ceny za chemii, uvedl v rozhovoru pro Unheard.com výhrady k některým běžně přijímaný tezí a pohledům na epidemii COVID-19. Podle něj můžeme již od ledna vidět neustále se opakující vzorec zcela nezávislý na míře zavedených restrikcí.
Držitel Nobelovy ceny za chemii a celosvětově uznávaný profesor Michael Levitt je vedoucím oddělení strukturální biologie na Stanford School of Medicine a světovým lídrem v molekulární a strukturální biologii.
Od začátku pandemie koronaviru Levittova laboratoř pracuje nepřetržitě na analýze dat ohledně COVID-19. Levitt v rozhovoru pro Unheard.com označil taktiku sociálního distancování a dalších restrikcí za velkou chybu.
Zhruba po dvou týdnech exponenciálního růstu nově nakažených a následně úmrtí se spustí nějaká brzda a křivka se mění na subexponenciální.
V tomto případě se jedná o okrajovou technickou diskuzi, mohla by však mít obrovský dopad. Jiní vědci totiž na základě svých modelů predikovali, že pokud vlády nepřijmou opatření, bude růst počtu nakažených vzrůstat a ztráty na životech budou obrovské. Podle Levitta však k něčemu takovému vlastně nedošlo. Dokonce ani v zemích, kde byl jejich přístup ke koronaviru volnější.
Zplošťování epidemických křivek je obvykle spojováno s uplatňovanými restrikcemi, ale Levitt to vidí jinak. Podle něj není řada zemí schopná uplatnit v praxi podobné restrikce jako Čína a i přesto v nich došlo ke zploštění křivky. V této souvislosti poukazuje na Jižní Koreu, Itálii či Írán. Příčinou tohoto obratu je podle vědce spíše předchozí imunita a velký počet lidí bez symptomů.
Počet úmrtí pak podle vědce kulminuje přibližně na stejné výši ve vztahu k celkové populaci. V této souvislosti hovoří o nejpostiženějších oblastech, jakými je třeba New York nebo sever Itálie. Dané oblasti přitom nemají podobnou politiku sociálního distancování.
Chybou jsou i příliš nízká čísla
Levittovi se také nelíbí, že epidemiologové jsou obviňováni pouze v případě, pokud podhodnotí počet zemřelých. Epidemiologové se tak uchylují k větší opatrnosti a podle slov profesora vnímají svou roli tak, že mají strašit lidi, aby se chovali nějakým způsobem. Na jednu stranu to chápe, ale na tu druhou je potřeba uznat, že chyba nastala i v případě nadhodnocení čísel. Plošné restrikce a sociální distancování jsou pak podle vědce chybou, namísto nich jsou lepší chytrá omezení zaměřená zejména na ochranu starších lidí. Důležité je taky učinný systém sledování nákazy a zabránění dalšího šíření. Podle jeho slov je základem k uzdravení společnosti lepší včasná detekce viru.
Podle Levitta učinila Velká Británie chybu, když upustila od politiky kolektivní imunity. Podle něj byla země na správné cestě a svedena z ní byla na základě chybných čísel. Dobrý přístup také zvolilo Švédsko a Německo, protože tyto země nepřijaly tak přísná opatření a onemocnělo tam dost lidí na to, aby získali kolektivní imunitu.
„Zanechali jsme vaší generaci skutečný problém kvůli tomu, abychom zachránili poměrně malý počet velmi starých lidí.“
Unheard.com k tomu dodává, že jde o pohled, který není v souladu se středním názorovým proudem, ale který si zaslouží být vyslyšen.
Dále čtěte:
Riziko citelného oslabení koruny
Uvolňování opatření by mělo pozvednout ekonomickou situaci
Zdroj: capetownetc.com, Patria.cz, flowee.cz
