Je plošné pozastavení splátek hypoték dobrý nápad?
Plošné pozastavení splátek hypoték a úvěrů může podle některých ekonomů tvrdě dopadnout na finanční instituce, zdražit nové hypotéky a omezit poskytování nebankovních půjček. Jiní zase opatření považují za vhodné s tím, že se lidem a podnikům uleví.
O moratoriu na splácení hypoték a dalších úvěrů má vláda rozhodovat ve středu. Podle posledních informací má být opatření sice plošné, ale s možností vyvázání se. Kdo bude chtít odklad, bude mít možnost si oněj zažádat, a banky by už neměly nic posuzovat a vyhovět. Původně měl být odklad na půlroku, nyní se hovoří i o další variantě tří měsíců.
Podpora návrhu
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák tvrdí, že dočasné moratorium na spláčení úvěru je jedno z nejlepších opatření, jaké vláda pro domácnosti i podniky v tuto chvíli mohla zavést. Protiargumentem je samozřejmě negativní dopad na finanční instituce, primárně banky. Vzhledem k aktuální situaci je však podle něj i z pohledu věřitelů lepší akceptovat odklad splátek s nadějí, že až ekonomika začne znovu standardně fungovat, bude většina dlužníků schopna opět splácet. Pokud by na to finanční instituce nepřistoupily, výrazně by zvýšily pravděpodobnost toho, že jim začnou narůstat nesplácené úvěry a zhoršovat úvěrové portfolio. To by pak následně mělo negativní dopad do hospodaření.
Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda stojí na straně těch, kteří nápad označili za správný. Plošné řešení podle něj není ideální, ale je nesnáze uskutečnitelné. Pokud by se vytvořila kritéria dělící dlužníky na ty, jež mají na odklad nárok, a na ty, kteří ne nebo jen do určité míry, celý systém by se stal složitějším a to by si vyžádalo více času. Vláda podle něj bude muset přistoupit k ještě výraznějším opatřením na podporu ekonomiky a firem, i za cenu většího zadlužení. Kovanda se zmiňuje i o možnosti hrazení nějakých kompenzací pro banky, pokud by pro ně výpadek příjmů z úroků nebyl únosný.
Kritika
Ekonom Cyrrus Tomáš Pfeiler však kritizuje, že se návrh týká všech hypoték. Přiklání se k tomu, aby se splátkové prázdniny týkaly pouze těch domácností, na které má současná pandemie přímé ekonomické dopady. Plošné přerušení splátek hypoték a jiných úvěrů považuje za příliš drastické opatření, které se krátkodobě negativně podepíše na hospodaření finančních institucí.
K nápadu se kriticky staví také ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland.
„Problém je, že se moratorium (pozastavení splátek) týká nejen bank. Banky mají přímý přístup k likviditě u ČNB, a mají dosti specifické klienty. Ti nejpotřebnější a nejzranitelnější často na bankovní úvěr nedosáhnou. Na nebankovní sektor, který navíc nemá tak skvělý přístup k penězům od ČNB, by moratorium uvalilo naopak zmenšení likvidity a objemu prostředků pro ty nejpotřebnější, což je přesně opak toho, co nyní potřebujeme.”
Komentář ministryně financí, že “to snad zvládnou” je podle něj opakem racionálního postupu, kdy se oznámení takového záměru mělo zkonzultovat s odborníky. Vzhledem k velikosti problému je tento postup potřebnější než kdy jindy. Podle něj je potřeba mít vypracovanou studii, která skutečně ekonomické důsledky prošetří.
Proti plošnému odkladu splátek jsou zástupci tuzemských bank. Argumentují, že odklady splátek lidem postiženým koronavirovou epidemií už nyní umožňují.
Zdroj: novinky.cz
