Podle Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu by zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů. Navíc je podle nich neefektivní, selektivně podpoří velké firmy, oddálí firemní restrukturalizace a bude motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Poradní tým tak vládě doporučuje nezavádět toto opatření vůbec a investovat peníze do opatření přímo vázaných na udržení zaměstnanosti.
Uplatnění daňové ztráty
Návrh na zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty u daní z příjmů fyzických a právnických osob schválila vláda v pondělí v rámci protikrizového daňového balíčku. Díky němu tak mohou podnikatelé uplatnit daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla.
Vláda schválila daňový balíček
Ekonomové rovněž uvedli, že opatření je prezentováno jako řešení současné krize. Je tak realizováno bez analýzy RIA (hodnocení dopadů regulace) ve zrychleném režimu. Do daňového systému se však zavádí natrvalo.
Opatření poškodí rozpočty obcí a krajů
Opatření v neomezené formě je podle nich velmi drahé a výrazně poškodí rozpočty obcí, měst a krajů snížením jejich příjmů v rámci rozpočtového určení daní. V odhadovaném propadu daňových příjmů v letošním roce o 30 miliard korun by to tak znamenalo ztrátu 7 miliard korun v rozpočtu obcí a 2,7 miliardy korun v rozpočtu krajů. Tato ztráta se tak přidá ke ztrátám z kompenzačního bonusu, snížení DPH a snížení odvodu daní fyzických a právnických osob. Podváže tak schopnost obcí a krajů investovat a financovat sociální služby.
Podle ekonomů je opatření navíc neefektivní v podpoře zaměstnanosti a likvidity firem. Nemotivuje firmy k udržení zaměstnanosti a mezd. Podporu podle nich dostanou firmy s největšími rezervami z minulosti a menšími aktuálními problémy s penězi. Malé a střední podniky kvůli omezeným ziskům z minulých let často uplatnění daňové ztráty zpětně využít nemohou. A to i přesto, že odvádějí státu velké sumy na sociálních a zdravotních odvodech zaměstnanců.
Riziko také vidí v tom, že by opatření mohlo motivovat nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR. Motivace je navíc vysoká i tím, že bude opatření zavedeno bez limitu.
Ekonomický poradní tým krizového štábu
V ekonomickém poradním týmu krizového štábu jsou vedle jeho předsedy Jana Švejnara dále například rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, Tomáš Sedláček z ČSOB a Univerzity Karlovy (UK), docentka ekonomie Ilona Švihlíková, ekonom ČMKOS Martin Fassmann, ekonom ETUI Jan Drahokoupil, Daniel Münich, Filip Matějka a Štěpán Jurajda z CERGE-EI, Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií UK, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ekonom Petr Zahradník nebo sociolog Daniel Prokop.
Zdroj: ČTK, novinky.cz
