Evropská komise ve své letní makroekonomické předpovědi uvedla, že ekonomiku Evropské unie čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta. Překonává to tak dřívější negativní očekávání. Původní jarní odhad tak zhoršila o dalších devět desetin procentního bodu. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta, zatímco na jaře předpovídala 7,7 procenta.
Dopady restrikcí jsou závažnější než se čekalo
Podle prohlášení místopředsedy EK Valdise Dombrovskise je ekonomický dopad omezení volného pohybu osob závažnější, než se původně očekávalo. Země EU stále zdolávají bouřlivou ekonomickou situaci a čelí řadě rizik, včetně rizika další velké vlny infekce.
Kromě celkových čísel vzroste i rozdíl mezi jednotlivými členskými státy. Nejtěžší dopad bude mít podle komise koronavirová krize na jihoevropské země. V těchto zemích, kde se nákaza šířila nejvíce, bude pokles výrazně větší než při jarních odhadech.
Propad italské ekonomiky se očekává o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta. Mezi další významně zasažené země bude patřit Francie, očekává se pokles o 10,6 procenta, či Slovensko s poklesem devíti procent.
Komise zhoršila svou prognózu i pro Česko. Očekává, že hospodářství ČR se místo původně předpokládaných 6,2 procenta propadne o 7,8 procenta. Německo se s poklesem o 6,3 procenta řadí k méně zasaženým zemím. Nejmenší pokles o 4,6 procenta bude mít polská ekonomika.
V květnovém odhadu vycházela komise z prvních údajů o dopadech opatření zaváděných od března. Ekonomové však tehdy netušili, jak dlouho budou země tyto restrikce uplatňovat. Neznali ani výši některých společných stimulů, na nichž se v průběhu jara shodly členské státy.
Země se musí rychle dohodnout
Komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni podotkl, že současný stav stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě. Podle něj je tak důležité dosáhnout rychlé dohody o plánu na oživení navrženém komisí. Odkazoval tím na balík grantů a úvěrů v celkovém objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). O návrhu komise budou příští pátek jednat lídři unijních zemí, jejichž názory se ohledně parametrů fondu a způsobu rozdělování liší.
Pozitivní odhady na příští rok
Na příští rok komise předpokládá růst hospodářství EU o 5,8 procenta, v případě eurozóny o 6,1 procenta.
Vývoj inflace
Odhad vývoje inflace se od jarní prognózy téměř nezměnil. Ceny ropy či potravin sice vzrostly více, než analytici očekávali, podle EK však jejich dopad vyváží snižování daně z přidané hodnoty a další opatření přijatá některými členskými zeměmi. Růst cen by měl letos činit 0,6 procenta, v eurozóně pak 0,3 procenta. Příští rok by se inflace měla zvednout na 1,3 procenta v EU a na 1,1 procenta v eurozóně.
Dále čtěte:
Nízká míra nezaměstnanosti v Evropě, tedy prozatím
Slovinsko vrátilo Česko na seznam bezpečných zemí
Zdroj: ČTK; novinky.cz
