Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnou zemím EU 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). 500 miliard z částky budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Podpora investic do budoucnosti
Plán obnovy podle Leyenové vytváří šanci. Nejen, že se tím podpoří ekonomiky, ale také investice do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace podle ní podpoří zaměstnanost a růst, odolnost společnosti a kvalitu životního prostředí.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Navýšení rozpočtu
Evropská komise chce také kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi které patří hlavně přímé odvody členských států. Zvýšit by se měl ze současných 1,2 procenta na 2 procenta. Podle von der Leyenové navýšení rozpočtu umožní využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru.
Tvrdá vyjednávání mezi zeměmi EU
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci by měli být Itálie a Španělsko, tedy země, které jsou nevíce postižené pandemií koronaviru. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.
Dluh se začne splácet až po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Návrh komise tak přispívá ke společnému podnětu unijních zemí Německa a Francie, které minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček.
Podle von der Leyenové musí členské země překonat rozpory v následujících vyjednáváních a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání EU dlouhodobě usiluje.
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čísté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.
Dále čtěte:
Dosavadní pomoc od státu je pomalá a nedostatečná
Zdroj: ČTK, Patria.cz
