Dopad koronavirové krize na majitele malých firem
Dopad koronavirové krize na majitele malých firem nebo živnostníky bude drtivý.
Vládou nabízená pomoc problém neřeší – odklady či úlevy odvodů a pojistného nepřinesou hotové peníze. Patnáctitisícový měsíční příspěvek a ošetřovné stačí sice pokrýt nájemné, ale prakticky nic už nezbude na živobytí tříčlenné domácnosti.
O zvýhodněnou půjčku COVID většina živnostníků bojí žádat neb „z čeho by jí později splatili? nemůžu pracovat ještě víc než doteď.“
K postiženým patří podnikatelé v gastronomii, v nepotravinářském maloobchodu a v cestovním ruchu, pořadatelé firemních eventů, kongresů, veletrhů či výstav, kadeřníci, maséři, fyzioterapeuti aj.
Tito všichni museli ze dne na den zavřít nebo bleskově přišli o odbyt. Za nimi ve druhém sledu přicházejí o obživu jejich dodavatelé a také dopravci.
Pak jsou tu řemeslníci, kteří by pracovat mohli, ale práci jim hatí strach klientů z kontaktů. „Zakázky máme, ale nemůžeme je dodělat a fakturovat. Kdo si dnes pustí někoho cizího na montáž do bytu?“ říká majitel malého pražského truhlářství, které živí tři otce rodin.
Okruh postižených se bude rozšiřovat s tím, jak je dohání postupně utlumující průmysl, který odstartovalo uzavření automobilek. Další velké ztráty čeká realitní byznys, jemuž hrozí masivní výpadky nájemného. Potíže velkých firem budou dál zhoršovat situaci malého byznysu.
O jak velkou část tržeb malý byznys přišel, zatím nelze odhadovat. Záleží na tom, jak dlouho bude vláda kvůli ochraně zdraví udržovat ekonomiku ve stavu hibernace.
Z podnikání jako hlavního zdroje příjmů žije v Česku na 600 tisíc lidí. Přestože pro ně vláda postupně schválila několik podpůrných programů, řadě z nich to nepomůže.
„Půjčka není pomoc. Zvlášť v momentě, kdy pracovat chcete a nemůžete. Je to pouze odložení problému, nemůžu si půjčit na to, že sedím doma a platím všechny závazky“
Kompletní kompenzace?
Celá řada podnikatelů se domnívá, že mají zákonný nárok na odškodné za ztráty, způsobené vládními kroky v době krize. V názoru je utvrzuje i část politiků. „Žádáme, aby vláda zajistila podnikatelům přímé kompenzace,“ prohlásila třeba předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Právní výklad je různý, ani my v tom nemáme jasno,“ říká Eva Svobodová, šéfka Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je ale diskuze nad ušlým ziskem „čirou spekulací“. Ministr upozorňuje, že kdyby vláda bezpečnostní opatření nepřijala, nechala ekonomiku běžet a neomezila mezilidské kontakty, mohly být konečné škody ještě vyšší.
„To se potvrzuje v zemích, kde to podcenili,“ říká Havlíček. Záchranná síť je podle něj dostatečná. „Musíme ji dělat ve smyslu kompenzace aktuálních nákladů na zaměstnance, odvodů, jednorázových příspěvků, bezúročných úvěrů, dotací, veřejných investic a podobně. Bude nás to stát stovky miliard a musíme tak učinit. Vše se musí rozdělit maximálně spravedlivě a rozumně v čase,“ dodává.
Státní kasa není bezedná
Pomoc byznysu, kterou si vláda může dovolit, není neomezená. Státní kasa, z níž se kompenzace a podpory vyplácí, není bezedná. Plní se výhradně z daní. A ty čeká letos obrovský propad. „Výpadek příjmů bude minimálně stomiliardový,“ varuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podobně mluví hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská: „Výpadky příjmu a zvýšené náklady státního rozpočtu ve vládou očekávaném rozsahu přes 160 miliard korun jsou jen zlomkem celkových škod.“
I proto dosud přijatá opatření na podporu firem a živnostníků znamenají jen pomoc z nejhoršího, nesouvisí s výší způsobených škod. „Vláda by ani teoreticky nebyla schopna pokrýt veškeré náklady a ztráty,“ říká Horská. Zdůrazňuje ale, že stát by v odškodňování mohl jít ještě alespoň o krok dál.
„Mnohé státy kompenzují ztráty firmám ve větším rozsahu. Například Rakousko věnuje na přímou finanční pomoc téměř sedm procent svého HDP, Česká republika jen dvě procenta,“ srovnává ekonomka.
„Situace je zcela mimořádná,“ říká Jan Bureš, podle nějž musí vláda jednak zabránit prudkému růstu nezaměstnanosti, k němuž dochází například v USA. A dále chránit bankovní sektor před nárůstem nesplácených půjček. „Nákaza z bank by se pak mohla přenášet dál, tak jako to pamatujeme z krize před 12 lety,“ připomíná.
Zdroj: Seznam zprávy, celý článek zde
