Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu EU a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná, všechny totiž v této věci tlačí čas.
Jak bude vypadat balík krizové pomoci?
Šéfové států a vlád se po pěti měsících opět sešli na jednom místě. Podle Michela není summit jen o penězích, ale o lidech, budoucnosti a jednotě. Jeho úkolem bude přivést lídry ke kompromisu. Podotkl, že s politickou odvahou bude dosažení shody během začínající vrcholné schůzky možné.
Summit, na němž v rámci prevence šíření covidu-19 lídry doprovází podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné.
Političtí vůdci se na úvod nejprve sešli ke společnému jednání, na něž navážou oddělené schůzky lídrů jednotlivých zemí či jejich skupin s předsedou Michelem.
Projednáván tak bude balík 750 miliard eur určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí společně s unijním rozpočtem na období 2021 až 2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.
Návrh má podporu u největších unijních ekonomik Německa a Francie. Stejně tak i u Itálie a Španělska, které patří mezi nejvíce zasažené státy a mají být hlavními příjemci peněz z fondu obnovy.
Merkelová se snaží ostatní lídry přesvědčit
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že pokud členské státy chtějí dosáhnout něčeho, co bude dobré pro Evropu, bude třeba velké snahy o kompromis ze všech stran. Její země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví.
V posledních dnech se snaží lídry dalších zemí přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce. Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který před summitem rovněž vysvětloval výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům.
Změna prvků vyjednávacího návrhu
Částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování Unie.
Mezi nejhlasitější odpůrce Michelova návrhu patří Nizozemsko, které chce prosadit přísnější podmínky využívání peněz z fondu. Spolu s dalšími státy tzv. šetrné skupiny – Rakouskem, Dánskem a Švédskem – hodlá navíc dosáhnout snížení objemu balíku o desítky miliard eur.
Lídři dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše mají pro změnu výhrady k tomu, že na výši částky jednotlivým státům z fondu obnovy rozhoduje nezaměstnanost za posledních pět let. Ta podle kritiků nezohledňuje, jak silně konkrétní ekonomiku zasáhla koronavirová krize.
Michel vyšel těmto požadavkům částečně vstříc a téměř třetinu grantů chce na rozdíl od původního plánu komise rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost.
Maďarský premiér Viktor Orbán hrozí vetovat požadované jednomyslné schválení fondu v případě, že čerpání z něj bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot a zvláště západní země nehodlají slevit z požadavku propojení využití peněz s respektováním hodnot.
Dále čtěte:
Přírůstek nakažených COVID-19 v ČR je nejvyšší za šest dnů
Přehled analytiků ohledně českých akcií
Zdroj: ČTK; ČT24
