Co bude třeba udělat při rozvolňování ekonomiky

Přeloženo od Amerického institutu pro ekonomický výzkum

Postupná vakcinace a následné pomalé rušení omezení pravděpodobně časem vyústí do postupného návratu k normálu. Ale debata o tom, co způsobily kroky vlád v boji proti pandemii se bude táhnout ještě roky. Zásadní krokem je však zajištění toho, aby lidé mohli žít jak byli zvyklí a aby se společnost mohla zotavit rychle a efektivně.

Blokováním ekonomiky se vlády snažily dosáhnout cíle zastavit šíření viru. Je však zřejmé, že to úplně nešlo podle plánu. Firmy to spíš položilo, sociální struktura se uvrhla do chaosu a celá společnost tím byla jednoznačně poškozena.

Podle Yelp, který je oblíbeným online adresářem pro objevování místních podniků, až 60 procent dotázaných podnikatelů uvedlo, že nedokáží obnovit svůj byznys. A nešlo jen o gastroprovozy. Velké firmy, například technologické společnosti, ve stejnou dobu rostly, čímž si ukrojily ještě větší část trhu, což dokazují jejich příjmy a rostoucí počet fúzí. Ale malé firmy, například z oblasti kultury a umění, byly tímto blokováním zdevastovány.

Pokud se ekonomika otevře, nepůjde už o tu stejnou, která byla před pandemií. Někteří budou v mnohem lepší pozici než dříve, zatímco jiní nemusí mít ani prostředky na to, aby se dokázali postavit na nohy.

Odborníci uvádějí, že se neobejdeme bez odvážných politických změn, pokud se budeme chtít vrátit k ekonomice, která dokáže produkovat prosperitu pro všechny, a nejen pro ty, kteří dokázali profitovat z lockdownu.

Volný a konkurenční trh

Díky uzamčení se ukázalo, kolik předpisů je zbytečných a představují pouze překážku v inovaci. Zdánlivě základní nařízení přestala platit, přesto však firmy nezachvátil chaos, ale naopak se staly dynamičtějšími. Přestože jde o změny dočasné, v průběhu procesu budou tyto firmy zjišťovat, jak mohou lépe fungovat, případě objeví více nových trhů. Současný regulační aparát tak nenahrává k silnému oživení. Na vlastní kůži jsme zjistili i to, že mnoho z těchto nařízení bylo kontraproduktivních.

Flexibilita zaměstnání

Současný pracovní týden od devíti do pěti od pondělí do pátku je pozůstatkem pracovních ideálů 20. století. Rozhodně však není pro digitální věk 21. století. Pokud chceme silné zotavení, musíme se soustředit na maximalizaci flexibility zaměstnáni, aby se společnost dokázala přizpůsobit. Firmám by mělo být umožněno experimentovat s různými pracovním modely, čímž však bude třeba zaměřit se na individuální smlouvy uzavírané mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ekonomika se změnila a nemělo by se ji brzdit zastaralými pracovními předpisy.

Zjednodušený daňový systém

Daňové systémy jsou v západním světě komplikované a nepřehledné. I když je tu vždy prostor pro nějaké to zjednodušení, pro post-lockdown ekonomiku to bude nezbytností. Jednoduché snížení daní poskytne zvýšení ekonomické aktivity a snížení zátěže pro nově zaměstnané jednotlivce. Bude rovněž potřeba aktualizovat systém výběru daní tak, aby reflektoval moderní hospodářství se všemi jeho inovativními způsoby generování výnosů. Komplikované daňové zákony hrají ve prospěch zakořeněných ekonomických zájmů, jdou však proti malým firmám a podporují zbytečné lobbování. Tyto náklady by přitom mohly být využity na přijetí nových zaměstnanců nebo výrobu nových produktů. Například v letech 2002 až 2011 se na lobbování ve Spojených státech vynaložilo až 27,6 miliard dolarů.

Inovace bez souhlasu

Nikdo by neměl mít povinnost žádat vládu o povolení přijít s něčím novým, pokud to nikomu neubližuje nebo se tím neporušují dobrovolné dohody. Současný regulační systém však nefunguje, snaží se zachovat status quo ve prospěch zakořeněných zájmů. Tento systém však nebude moct existovat po uvolnění opatření. V důsledku opatření jsme viděli množství krachujících firem, mezi tím jsme však měli možnost vidět i pár světlých výjimek. Byli to podnikatelé, kteří flexibilně zareagovali na měnící se svět poskytováním nových služeb. Inovátoři by se tak rozhodně neměli brzdit regulacemi. Velké množství předpisů totiž v tomto případě slouží jen jako ochrana velkých hráčů na trhu před ničivými inovacemi Pokud však chceme zdravější a bohatší společnost po pandemii, měli bychom vytvořit podmínky pro to, aby moli inovátoři konkurovat.

Nevyužívat univerzální přístup

Tato pandemie nás také naučila, že univerzální přístup nefunguje. Více než kdy předtím je tak potřeba rozhodovat lokálně, tedy aby se místní komunity mohli rozhodnout, co je dobré konkrétně pro ně. Obyvatelé na severu mají zcela odlišné problémy než ti na jihu. Z politického procesu by měl být odstraněn centrální plán, zodpovědnost za správu řízení by měla být sdílena a rozptýlena způsobem, který upřednostňuje jednotlivce, aby si lidé mohli najít své místo. To však vyžaduje rozdělení moci nejen na státní úrovni, ale také v soukromém sektoru. Polycentrické systémy tak toho poskytují více než ty monocentrické.

Odborníci také uvádějí, že nefunkčnost a zastaralost některých současných systémů se ukáže s tím, jak většina z nich selže poté, co se společnost začne znovu uvolňovat. Instituce z minulosti budou sloužit pouze k ochraně jedné části společnosti ve stavu rozkladu, zatímco ty na vrcholu budou prosperovat a vytvářet prohnilý základ. Abychom se tomu vyhnuli, musíme přijmout myšlenky zdravé ekonomiky, pravidel podporujících inovace a individuální agendy.