Český statistický úřad zveřejnil v pátek zpřesněný odhad HDP ve 2. čtvrtletí. Vyplývá z něj, že česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla o 10,9 procenta, mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Jedná se tak o nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní související opatření. První odhady z konce července uváděly meziroční pokles 10,7 procenta a mezičtvrtletní 8,4 procenta, o měsíc později ČSÚ tento odhad zhoršil na 11 procent.
V důsledku nejisté situace došlo k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele mezičtvrtletně o 4,4 procenta, meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta, stejně tak meziročně.
ČSÚ uvádí, že výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 2. čtvrtletí 34 142 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí jde o snížení o 7,1 procenta, meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesů příjmů ze zaměstnaní se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku koronaviru.
U nefinančních podniků byla míra zisku ve 2. čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta.
Statistici uvedli, že větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.
Dále čtěte:
Nezaměstnanost v Evropské unii v srpnu mírně vzrostla
Průměrná firma v ČR stráví papírováním 223 hodin ročně
Zdroj: ČSÚ; ČTK
