S otázkou, zda se mají soudit se státem o odškodnění, se již nemalé množství podnikatelů obrací na advokáty. Výsledek je však nejistý, nikdo nemá s takovým druhem žaloby zkušenosti.
Poškozené firmy
Jako zmáčknutím vypínače přišla spousta podnikatelů o nasmlouvanou práci. V takové situaci se vyskytl Martin Toms, jehož firma měla zakázku na založení nového parku v Německu. Když však 16. března vláda zakázala volný pohyb a zavřela hranice, zůstaly Tomsovi v Německu stroje i vzrostlé stromy za sedm tisíc eur.
Majitel zahradnické a dřevorubecké firmy z Mariánských lázní je tak jedním z prvních podnikatelů, kteří jsou už dnes rozhodnutí požadovat po státu odškodnění. „Přišel jsem dohromady o 100 tisíc eur. A jsem odhodlaný podstoupit jakékoli kroky, abych tu škodu dostal zpátky.“ říká Toms.
Kompenzace podle krizového zákona
Šanci podnikatelům dává krizový zákon, podle kterého vláda zavřela kvůli epidemii podstatnou část byznysu v Česku a odstřihla od práce i dost firem, které působí v sousedních zemích. Jeden z paragrafů tohoto zákona totiž přímo nařizuje, že takhle vzniklou škodu musí stát kompenzovat.
Žaloby teprve přijdou
Podle advokátů roste počet podnikatelů, kteří se jich na možnost odškodnění ptají. Advokát Filip Svoboda, podílející se na projektu Právo v roušce, potvrzuje, že se již na ně obrátily dvě cestovní kanceláře a jeden majitel hotelu. Firmy však nyní bojují často o přežití, odškodnění tak začnou řešit později. Svoboda odhaduje, že by se žaloby mohly rozjet někdy v létě.
Nejistý výsledek
Výsledek takové žaloby je však nejistý z několika důvodů. Nikdo například nemá s takovým druhem žaloby zkušenosti. Právníci se navíc nemohou shodnout na tom, jestli je odškodnění vůbec u soudu obhajitelné, i když o něm jasně hovoří krizový zákon.
V případě velké vlny žalob, ve kterých by podnikatelé vyhráli, by ale stát nejspíše zkrachoval. Na vyplacení například bilionu korun by totiž neměl. O tom se již zmiňovala i ministryně financí Alena Schillerová.
Není ani ujasněné, jak přesně by se vznik škody prokazoval. Otázka vyvstává například u společnosti, která přišla o zaměstnance, kteří pendlovali přes hranice, kvůli čemuž nemohla vyrábět.
Na jaký soud se obrátit?
Právníci se navíc ani neshodnou na tom, ke kterému soudu by se měla žaloba podávat. Podnikatel by tak měl nejprve oficiálně vyzvat stát k zaplacení odškodnění. Teprve potom by se měl obracet na soud. V úvahu tak potom připadají Obvodní soud pro Prahu 2, který řeší podobné spory se státem, nebo soud pro Prahu 7, kde zase sídlí Ministerstvo vnitra. Případně je tu možnost podat žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde má sídlo vláda.
Podle mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 není možné zjistit, zda mezi došlými žalobami je již nějaká na odškodnění. U Obvodního soudu pro Prahu 1 napadá někdo žalobou jiné dopady krizového stavu. Jde o případ, kdy žalobce nemohl kvůli opatřením pracovat a chce po soudu uznání, že se jedná o diskriminaci.
Někteří advokáti jsou přesvědčeni, že by soudy v budoucnu měly rozhodnout jeden konkrétní spor, v němž by se vyřešilo, jestli má podnikatel skutečně podle krizového zákona nárok na odškodnění. Do zákona se odškodnění dostalo po povodních, které znamenaly pro lidi velké ztráty. Nešlo však o pohromu s takovým dopadem pro celou zemi jako nyní.
Z tohoto rozsudku by pak mohli vycházet i další soudci, kterým se dostanou na stůl podobné případy. Podle Petra Kadlece z advokátní kanceláře Havel & Partners by takový postup byl pro justici zcela vhodný i z důvodu jejího očekávaného zahlcení.
O zmrazení země by měla rozhodovat pouze vláda
V prní březnové vlně vyhlásila vláda opatření podle krizového zákona. O těch dalších už však rozhodlo ministerstvo zdravotnictví podle zákona o veřejném zdraví. Podle kritiků to bylo právě z toho důvodu, že si vláda uvědomila, že krizový zákon vyvolává nárok na odškodnění. Soud následně rozhodl, že ministerstvo na tento krok nemělo právo. Zmrazení země je tak razantní krok, že by o něm neměl rozhodovat jeden úřad. O tomto by měla rozhodovat vždy jen vláda. Rozsudkem se tak rozšířila možnost požadovat odškodnění za delší období. Konkrétně tedy od vyhlášení opatření až do jejich uvolnění, které začalo minulý týden a dokončí se během května.
Advokáti připouští, že jejich klienti by rádi žalobu o odškodnění podali. Často se však bojí tzv. zakleknutí, tedy toho, že se mohou dočkat nějaké protitahu od státu.
Dále čtěte:
Důvěra v českou ekonomiku poklesla
Otevírání provozoven nebylo úplně promyšlené
Zdroj: Seznam Zprávy
