Pokles příjmů hlásí více než třetina pracujících
Pandemie koronaviru se podle očekávání výrazně dotkla trhu práce. Dle aktuálních dat personalistické společnosti LMC skoro třetina lidí musela svou pracovní činnost nějakým způsobem na konci března přerušit. A téměř 37 % lidí zaznamenalo pokles příjmů. Co dál obsáhlý průzkum mezi devíti tisíci zaměstnanci a živnostníky zjistil?
Dopady epidemie covid-19 na zaměstnání jsou podle průzkumu významné. Třetině živnostníků se snížil objem práce, další pětina přišla o zakázky úplně. Každý desátý zaměstnanec si musel vzít ošetřovné, stejný počet dovolenou. Dvacet procent zaměstnanců se přesunulo na práci z domova, další zůstali doma na takzvaných „překážkách“ a pár procent o práci přišlo úplně. Beze změny pracuje v době pandemie pouze 28,4 % ekonomicky aktivních lidí.
Nejvíce zasažení změnami v práci jsou lidé v Praze, zejména ti s nižším vzděláním. „Důvodem je fakt, že v hlavním městě je vysoká koncentrace práce ve službách, tedy v oboru, který je současnými omezeními nejvíce postižen,“ uvádí analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Čísla průzkumu se liší oproti nedávno zveřejněným údajům úřadu práce. Podle nich došlo v březnu oproti únoru k poklesu nezaměstnanosti na tři procenta.
„V našem průzkumu lidé odpovídali, jak jsou na tom právě v době průzkumu, tedy na konci března. V číslech úřadu práce se ztráta zaměstnání projeví až později, za jeden až tři měsíce, protože ti lidé mají nějakou výpovědní dobu. Ani živnostníci čísla nezměnili, protože vyčkávali, jak to bude s finanční pomocí od státu, jejíž čerpání bylo podmíněno tím, že žadatel není v evidenci úřadu,“ vysvětluje jiná čísla Dombrovský.
Potřebujeme peníze, říkají lidé
Změny na trhu práce se velmi rychle promítají i do příjmů lidí. Snížení výdělku, ať už dočasně, či trvale, se dotklo celkem 36,7 % ekonomicky aktivních lidí. Propad pociťují především živnostníci. „Rozdíl mezi zaměstnanci a OSVČ je přímo obrovský. Pokles příjmů zaznamenala zhruba třetina zaměstnanců, skupina OSVČ pak v 80 procentech,“ říká Dombrovský.
Ke snižování mzdy podle něj došlo častěji u zaměstnanců v menších firmách s tuzemským vlastníkem a největší propad se objevil v Praze. Výdělky v hlavním městě trvale klesly u 23,1 % lidí, kdežto ve zbytku republiky bylo procento lidí s trvalým snížením mzdy zhruba o třetinu nižší – v Čechách se propadly u 16,3 % respondentů, na Moravě u 16,1 %.
„Důvody jsou zřejmé, velké firmy bývají častěji v zahraničních rukou a zaměstnanci z českých firem působí ve vyšší míře ve službách,“ dodává analytik.
Nejvíce se příjem snížil uměleckým profesím a pak lidem zaměstnaným ve službách a také obchodníkům. Naopak nejméně IT specialistům a technickým profesím. Podle dosaženého vzdělání na tom jsou nejhůře lidé s výučním listem.
Výpadek celého příjmu potřebuje nahradit 48 procent živnostníků, náhradu části příjmu pak ocenilo 31 procent OSVČ. Mezi zaměstnanci přišlo o celý příjem 10 procent zaměstnanců, část příjmu postrádá 23 procent z nich.
20% zaměstnanců žije v nejistotě
„Změny v práci a výdělcích se logicky promítají i do narůstajících obav z nejisté budoucnosti. I tady si obavy nejčastěji připouští zaměstnanci českých firem, každý pátý z nich žije v nejistotě. U zaměstnanců zahraničních firem má vážné starosti pouze 13,5 % zaměstnanců a ve státním sektoru jde jen o necelou desetinu,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský.
Obava ze ztráty práce klesá s rostoucím vzděláním, naopak roste úměrně s věkem. Lidé do 34 let se bojí nejméně, lidé nad 55 let nejvíce.
Podle Dombrovského je jasné, že nezaměstnanost poroste. „Je to jisté z toho, co respondenti už nyní deklarují, a navíc existuje srovnání se zeměmi vyspělého světa, kde k nárůstu nezaměstnanosti došlo už na konci března. Například v sousedním Rakousku se za březen takřka zdvojnásobila nezaměstnanost na 12,2 %,“ doplňuje Dombrovský.
Průzkum se proto ptal respondentů, zda se o svoji práci bojí. A pětina lidí odpověděla, že ztrátu práce považuje za „téměř jistou“ či „velmi pravděpodobnou“. Častěji lidé se základním a středoškolským vzděláním. Přes 40 procent se o práci zatím nebojí, a to především z řad vysokoškoláků.
„Protože ale před pandemií byla u nás velká poptávka firem po zaměstnancích, mohlo by to u nás nakonec vypadat tak, že část lidí, kteří o práci přijdou, ji celkem rychle najdou, jakmile současná situace pomine,“ odhaduje Dombrovský.
Do průzkumu se zapojilo 9048 lidí, z toho bylo přes 60 procent zaměstnanců, zbytek OSVČ, podnikatelé a svobodná povolání. Průzkum ovšem nejde aplikovat na celou populaci Česka, neboť šlo pouze o respondenty, kteří někdy nějakým způsobem využili služeb pracovních serverů Jobs, Prace.cz, Práce za rohem.
28.4.2020 | zpravy.aktualne.cz
