Americké firmy žalují administrativu kvůli clům na zboží z Číny

Přibližně 3 500 amerických firem včetně automobilek nebo maloobchodních řetězců, zažalovalo americkou administrativu v uplynulých dvou týdnech. Důvodem je uvalení cel ve výši více než 300 miliard dolarů na zboží vyrobené v Číně.

V žalobách podaných na americkém soudu pro mezinárodní obchod je zmiňován obchodní zástupce USA Robert Lighthizer a úřad pro celní správu a ochranu hranic. Z pohledu firem jsou namířené proti nezákonné eskalaci obchodního sporu USA s Čínou v souvislosti se třetím a čtvrtým kolem cel.

Americké společnosti tvrdí, že vláda USA nezavedla cla v požadované lhůtě 12 měsíců a nedodržela administrativní postupy.

Firmy tímto zpochybňují obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Ta má totiž vliv na dovoz zboží z Číny za miliardy dolarů, uvádí se v žalobě podané výrobcem automobilových součástek Dana Corp.

Žloby se týkají cel zavedených v rámci dvou skupin známých jako Seznam 4 a Seznam 4A. V Seznamu 3 jde o cla ve výši 25 procent na dovoz z Číny za přibližně 200 miliard dolarů. Seznam 4A se týká cel ve výši 7,5 procenta na zboží za 120 miliard dolarů.

Jedna žaloba tvrdí, že administrativa nemůže rozšířit cla na další čínský dovoz z důvodů, které nejsou spojené s nekalými praktikami či krádeží dušeního vlastnictví.

Mezi společnostmi, které podaly žalobu, patří například výrobce těžkých nákladních vozidel Volvo Group North America, americký maloobchod s autodíly Pep Boys. Dále pak oděvní společnost Ralph Lauren, výrobce kytar Gibson, americká divize koncernu Lenovo, výrobce golfového vybavení Callaway Golf a další.

Řetězec Home Depot v žalobě uvedl, že čelí clům na bambusové podlahy, akumulátorové vrtačky a mnoho dalších výrobků z Číny.

Americké úřady zatím nereagovaly na žádosti o komentář.

Světová obchodní organizace (WTO) v této souvislosti 15. září uvedla, že USA porušily globální obchodní pravidla zavedením mnohamiliardových cel v rámci obchodní války s Čínou.

USA tvrdí, že cla na čínské zboží byla oprávněná. Čína podle nich kradla duševní vlastnictví a nutila americké společnosti, aby přenesli své technologie do Číny výměnou za přístup na tamější trh.