Dobrý den, chtěl bych se zeptat na jednorázový dovoz ze švýcarska. Mám možnost dovézt hifi reproduktory ze Švýcarska za skvělou cenu. Jde o použitý produkt zakoupený od soukromé osoby, cena řekněme kolem 10000 eur.
Jak to je s DPH a clem? Odečítat si nic nechci, spíš se bojím aby mi na to němci nebo italové (podle státu, do kterého bych pak jel) nenarazili DPH. Jak by to mělo proběhnout na hranicích? Schengen platí, ale předpokládám, že nějaké kontroly budou.
Děkuji za odpovědi!
---------- Příspěvek doplněn 10.05.2021 v 01:53 ----------
Třeba toto mi přijde celkem v klidu - https://www.youtube.com/watch?v=VKwxOb5C9ww ... pokud jde o vývoz, pro švýcarskou policii by to mělo být v pohodě, od nich žádné vrácení žádat nebudu. A němcům by to vadit nemuselo, když tam nestojí ... případně si připravit nějakou kupní smlouvu i s němcem a tvrdit, že jsem to převzal na tom prvním parkovišti v německu, kdyby to náhodou stopla celní správa
Jednorázový dovoz použitého zboží ze Švýcarska
Co se právě děje na Webtrhu?
- Jindřich Krajovan nabízí: Měníme návštěvníky webu v zákazníky
- Care24 nabízí: Chatbot na míru
- Kristýna Staňková nabízí: Tvorba grafiky - levně
Pokud tě vůbec někdo po cestě zastaví , tak budou jedině chtít vědět, že jsi to neukradl. Jediné problém je, že to třeba Němci označí za odpad a pak bude problém, jelikož odpad se převážet soukromě nebo neautorizovanou osobou nesmí.
Měl bych určitě sepsanou kupní smlouvu se švýcarem. Odpad to rozhodně není, ani na pohled, jedná se o celkem novou věc, 2016, už jen od pohledu drahou.Pokud tě vůbec někdo po cestě zastaví , tak budou jedině chtít vědět, že jsi to neukradl. Jediné problém je, že to třeba Němci označí za odpad a pak bude problém, jelikož odpad se převážet soukromě nebo neautorizovanou osobou nesmí.
---------- Příspěvek doplněn 10.05.2021 v 10:06 ----------
Předpokládám, že kvůli covidu budou kontroly zvýšené. I když samozřejmě pohraničník je asi něco jiného než celník ... ale je to blízko u sebe.
Mluvil jsem se známým a na švýcarských ani rakouských hranicích nebyli minulý týden ani "pohraničníci" natož celníci. Takže pokud to nepovezeš nějak nápadně třeba na zahrádce, tak tě nikdo kontrolovat nebude. Nicméně, při obchodních dovozech stále platí původ zboží a dokonce je prý nějaký limit, podle kterého je možno vystavit sám prodávající nebo výrobce. V každém případě bych se raději informoval u celníků nebo celních deklarantů.
Super, děkuji. Tak jestli se povede, tak bych to zkusil :) Dám vědět. Nechci to jako obchodní zboží, chci to pro soukromé použití.
Mám se Švýcarskem poměrně bohaté zkušenosti a za sebe můžu říct, že mít v kufru auta cokoliv, co stálo 10k franků, určitě bych celníka potkat nechtěl.
Asi dva roky zpátky jsem tam byl domlouvat nějaký kšeft a měl u sebe podobnou částku. Sešlo z toho, takže s penězmi zpět, na hranicích nevinná otázka - kolik vezu peněz ? Moc jsem to neřešil, takže jsem celníkovi bezelstně odpověděl, že nevím. Chtěl vidět peněženku a pak to jelo. Odstavení auta do garáže na celnici, všechno ven a kompletní prohlídka. Měl jsem u sebe necelých 10k franků, nějaká eura a české koruny. Všechno spočítali, přepočetli dle kurzu, seřvali mě - protože když se mě ptal na kurz czk/euro, řekl jsem 28,-, abych si pomohl :) No, našli si kurz na netu a moc mi to nepomohlo :) Ve finále šlo o to, že jsem u sebe nesměl mít ( neohlášených ) víc jak 10.000 eur v přepočtu. Jinak by si prý nechali 30% protože jejich zákony atd . Dobře to dopadlo, chybělo asi 200 eur do limitu.
Loni jsem tam jel s kamarádem pro auto. Normální škodovka v kombíku za 6t franků. Koupili, vyřídili značku, jeli ještě nafotit jezera a večer zpátky. Na celnici nikdo nebyl. Ale vůbec nikde nikdo, ani noha. Neřešili jsme, proclíme v Čechách. Projeli jsme Rakousko a u Mnichova najednou policejní doprovod, čtyři auta, manévry. Odstavili nás a že prý jsme opustili Švýcarsko s neprocleným vozem. Když jsem je viděl v zrcátku, myslel jsem, že honí nějakého teroristu. Ne, jeli za námi a k té monstrakci už chyběl jenom vrtulník. Byla to poměrně zajímavá věc a jeden z fízlů dost komunikativní, tak jsem z něj vytáhl rozumy. Značku sejmula kamera na švýcarské celnici a další v rakouském tunelu. Pak si nás předávali dle dálničních kamer a u Mnichova počkali. Průser byla samozřejmě převozní SPZ, ta jde okamžitě do systému a ten Němec mi tvrdil, že se nedá ze Švajcu odjet s převozní značkou a neproclít. Nikam. Že ten systém tu značku zachytí v jakémkoliv jiném státě. Nevím, třeba kecal, nezkoumal jsem víc. Pak začali rozebírat kamarádovo rodinné a finanční poměry, kvůli pokutě. Samozřejmě jim tam brečel, že má rodinu a malé dítě a mizerný plat. ( vše byla pravda ) Dlouho to ověřovali, takže pokuta byla lidová, asi třicet tisíc na naše. A clo vypočítali jednoduše, když zjistili, že auto je z bazaru, pomocí nějaké appky si vytáhli již smazaný inzerát a cenu viděli. Na mojí otázku, co jako jsme měli dělat, když celnice byla prázdná - měli jsme jet jinam. Kamkoliv, a stále to zkoušet, všechny další přechody, dokud nenarazíme na celníka a auto neproclíme. Úžasná vize. Příště raději s vlekem.
A z mého okolí - jeden poměrně velmi dobře situovaný podnikatel jezdil pravidelně do Švýcarska s manželkou. Měli to tam rádi. Jednou jí tam koupil hodinky. Hezké, drahé, asi za dvacet tisíc Chf. Utekl rok, manželka jela do Švýcarska na nákupy, ve svém drahém autě, s drahými hodinkami na ruce. Po cestě zpátky jí švýcarský celník pochválil hodinky. Byly pěkné, ano. A kde prý je kupovala a jestli je může prosím sundat a ukázat. Tak mu je ukázala, celník zadal do počítače výrobní číslo, a malér na světě. Zjistili samozřejmě, kdy a za kolik se hodinky prodaly, a chtěli doplatit clo. A pokutu. Dohromady skoro 200t. Paní samozřejmě tolik peněz neměla u sebe a bankomat to neuměl. Takže jí zabavili auto do zaplacení dlužné částky. Nasraný manžel sedl tedy do auta a jel na švýcarské hranice zaplatit clo a pokutu, asi jako poděkování, že tam každý rok utráceli velké peníze za dovolené. Už tam nejezdí.
Kamarádka ve Švýcarsku žije x let. Má tam pronajatý byt, práci, a loni si koupila auto. Zánovní BMW. Když to auto měla, hned první víkend chtěla jet za rodiči do CZ se pochlubit. Švýcarský celník ovšem nabyl dojmu, že by to auto tady eventuelně mohla prodat. Takže jí nepustil. Pouze, když složí kauci, která se rovná clu z ceny vozu. Nebylo síly ani argumentů, které by ho přesvědčili. Musela převést peníze na celní úřad, pak mohla odjet, po návratu jí peníze vrátili.
Takže, shrnu - li to, určitě bych nepodceňoval švýcarské celníky. Jejich schopnost znepříjemnit život je široká. Pokud bych vezl něco, o čem si nejsem jist, zda-li to podléhá clu - třeba repráky - zvolil bych malý přechod, navečer, kde nikdo nebude. Po vstupu do unie už je všem šumák, co je v kufru, to už bych neřešil. Jinak zkušenost z minulého týdne - na hranicích opravdu ani noha, jak po cestě tam, tak zpět.
