Co si myslíte o Třech principech, jak uspět?

1) číst knihy 2) obklopit se správnými lidmi co vám pomáhají , nikoliv škodí 3) sepsat si své cíle (častěji, raději 20 menších a v různých oblastech ) Co si o tom myslíte?

1) čtení knih - to je dost obecné, dneska vychází miliarda bullshitů a kniha typu "Stát milionářem je snadné" je totální kravina a nikam tě to neposune. Já jsem na všechnu motivační a self-help literaturu zkusil teď dost rezignovat, nijak mi nepomáhala a ve výsledku jsem se těmi radami stejně nikdy neřídil2) obklopit se správnými lidmi - to se snadno řekne, ale hůře dělá. Lidi musí mít nějaký důvod s tebou trávit čas. A věř tomu, že >30 let jediný důvod proč s někým trávit čas je buďto sport/hospoda (většina lidí má nějaký vztah, takže tady na to moc času není) nebo prachy (to je primární důvod proč někoho zajímáš, že mu můžeš pomoci s prachy).3) sepsání cílů je hezké, myslíš jako na rok, na den, nebo na 10 let? chceš opravdu zatím jít nebo ne...Všechny tyhle věci jako jsem si taky myslel, ale výsledky to nemělo moc. Jako reálný problém co opravdu řeším je to - "co když se každý den zlepšíš nebo zhoršíš o 0,1%?". To je reálný svět, za den přibereš 0,1% váhy, nebo taky můžeš ubrat, přibereš 0,1% svalů nebo taky ne, naučíš se 0,1% věcí navíc nebo ne, zvýšíš své příjmy o 0,1% nebo taky ne. 0,1% se zdá málo, ale je to 36,5% ročně, tj. více než 100% za 3 roky a ač se to nezdá, je to reálné tempo změn v životě.A ten klíč k úspěchu je vytrvat a to skoro nikdo nedokáže krom pár lidí. Vytrvat 3 roky na sobě makat a nevykašlat se na to. Proč si dneska nedat pivo, když přibereš jenom 0,1%? Blbých 0,1%, to vlastně nic není.Ve výsledku malé změny v dlouhém časovém horizontu dělají strašně moc. Když si seženeš jednoho kamaráda měsíčně, tak to udělá strašně moc, atd...

2) hochu, v čr ti nikdo moc nepomůže, pokud z toho nemá sám užitek a dělit se, taky nepárkrát jsem pomohl, třeba i v byzu, a když jsem já něco potřeboval, nikde nikdo :D

//nejak jsem se rozepsal... neberte to jako nejake poucovani... je to vypraveni, o tom jak to vidim ja... O tom co me funguje... Věřím, že existuje spousty i zcela odlisnych pristupu co taky funguji... Uspech je strasne relativni vec... Pro me je treba uspech to, ze delam co me bavi a uzivam si kazdy den ve svem zivote, to je pro me uspech... A k tomu mi proste staci delat to co me bavi, nepotrebuju k tomu hodne penez, nepotrebuju k tomu obdiv ostatnich, nepotrebuju k tomu stovky "pratel"... Ano, jsou horsi chvile, jsou chvile kdy chybely penize a bylo to slozite, ale nikdy sem si tim nenechal vzit tu svobodu delat to co me bavi a nedelat to co me nebavi... I kdyz jsem mel doby kdy jsem musel udelat to co me nebavi a nebo nekde pracovat kde me to nebavilo, nikdy sem to nenechal spadnout do rutiny, ale vzdycky delal zase vse pro to, abych mohl delat to co me bavi co nejvic to jde... 1) Čtení knih me vlastne zacalo bavit az nedavno, do te doby jsem necetl a nepotreboval jsem to. Jak cteni souvisi s uspechem castecne chapu, ale nesouhlasim s tim, ze by to bylo nejak vyrazne podstatne... V dnesnim svete znalosti a rozhled muzes ziskat jinak... 2) Tohle by mela byt absolutni samozrejmost, netusim proc ma nekdo 100 "pratel", kdyz vsichni do jendoho ho zneuzivaji a vlastne mu jen berou energii a cas a ozvou se jen kdyz neco potrebujou nebo chtej jit chlastat... proc takove lidi nevyloucit ze sveho zivota? Protoze by si nekdo o me mohl neco myslet? To prece nedava smysl, vubec zadnej... To jak se citite s co delate je ciste na vas, proc tuhle moc citit se jak ja chci davat do rukou nekomu jinymu... Rict ne kdyz neco nechcete je to nejlepsi co muzete udelat... Byt yesman za kazdou cenu jsem zkousle a kratkodobe je to skvele, protoze opravdu jde v takovem rozpolozeni zazit neoc co byste normalne nikdy nezazili, ale zaroven to je taky unavny a dlouhodobe neudrzitelny, presto tak lidi zijou a ani si to neuvedomujou, boji se rikat ne a pak to dopada tak ze se nevenuji sami sobe... A venovat se sam sobe je zaklad, nemuzete svetu dat nic dobreho kdyz jste na tom sami spatne... 3) Tohle je beznej omyl... Nezijte v budoucnosti ani v minulosti... Na minulosti vubec nezalezi, minulost je pryc, nijka vas to neovlivnuje, nema smysl ji resit, ale uplne stejny je reseni budoucnosti, lidi co maji porad hlavu v budoucnosti, ve svych cilech a snech jsou na tom uplne stejne spatne... Nejen ze se clovekem casem rozestoupi pocit, ze y cile jsou porad daleko a zacnes byt demotivovanej, ale hlavne nikdy nevis ani co se stane zitra, jak muzes planovat roky dopredu... Ano, neake obecne udani smeru svyho zivota by sis dat mel, ale davat si nejake konkretni cile vede jen k tomu ze jsi frustrovanej kdyz jich nedosahujes... A kratkodobe denni cile uz nejsou cile, ale obycejny ToDo list na dnesek... A to staci. Jasne ze nejaky veci bez planovani nelze udelat, ale tojsou veci typu nejaky projekt apod. Ale planovat si jak za pet let budu milionar... To je principielne spatne, protoze az za pet let milionar nebudes, budes se najednou citit pekne mizerne a to i presto ze by ses bez takoveho cile mel v ten moment uzasne... ---------- Příspěvek doplněn 10.01.2017 v 02:00 ----------

Napsal Tomve;1352370

2) hochu, v čr ti nikdo moc nepomůže, pokud z toho nemá sám užitek a dělit se, taky ne

párkrát jsem pomohl, třeba i v byzu, a když jsem já něco potřeboval, nikde nikdo :D

Proč je to špatně? Když jsi pomohl, dalo ti to dobry pocit... Dalo ti to pocit naplneni... Nebo nedalo? Tak proc jsi to tedy delal... Pomahame ostatnim, protoze nas to naplnuje, pokud ne, delame to s nejakym postrannim umyslem, treba abysme vypadali pred nekym dobre nebo pod. Ale to opet nedava smysl, to vede jen k dalsi frustraci zvlast kdyz na toho druheho nezapusobime tak jak sme chteli... A ze nikdo nepomaha? Tak takovou zkusneost nemam... Davam a nic za to nechci... A obcas taky dostavam, ale kdyz nedostavam, nic si z toho nedelam, vzdyt stejne jako ja nemusim davat kdyz zrovna nechci, tak i ostatni nemusi davat, to neni zadna povinnost, sice je pak mnohem mene pravdepodobne ze si takove lidi v zivote a kolem sebe necham, ale tim prece neprijdu o nic...

"pár přátel stačí mít, co uměj za to vzít..." to zpívával na narozeninách Míša David kmotru Mrázkovi, než ho odpráskli (možná jeho vlastní "přátelé") :) Hlavně být realista a takové happy rady jako dělej co tě baví a měj dobrý pocit z pomoci přátelům, fajn ale doba se hodně změnila, před 20 lety možná to byl trochu jiný svět.

Znám takovou dobrou radu, jak uspět. Neptat se jiných, jak uspět.

On hlavní bod číslo jedna, který dělá 90% toho úspěchu, je být ve správný čas na správném místě a mít z prdele kliku.Jediné co s tím podle mě souvisí, je ta 2) - lidí kolem. Když budeš chodit s lopatama do nonstopáče, k moc příležitostem se asi nenachomejtneš. Naopak když budeš chodit se svým egoistickým prachatým známým na golf a budeš ho obdivovat, tak možná přijde čas, kdy bude někoho na něco potřebovat, "odhodí ti kost" a otevřou se ti možnosti .... případně tě založí na nějaký tvůj vlastní nápad.

Úspěšní lidé jsou plodní lidé. Prostě nekecají a valí objemy ať už se to týká čehokoliv. Neremací a makají, zkoušejí a nediskutují o tom s ostatními. Je jen otázkou času, kdy se trefí do něčeho co funguje nebo vymyslí něco, co stojí za to.

1) na nic nečekat a začít. Hned teď, včera bylo pozdě. Číst knihy? Samozřejmě. Bez čtení by se z nás stali líní hlupáci, jen přežívající obaly. Nádherná knížka právě o tom, proč číst a vzdělávat se, je Zpěv drozda od Waltra Tevise. Ale že by Tě cizí život měl navést na správnou cestu? Řekl bych, že lidí, kteří uspěli proto, že si přečetli knížku o podnikání, bude tak 2%. 2) obklopit se správnými lidmi. To je kdo? Přátelé? Rodina? Spolupracovníci? Začni sám, to je nejlepší, pak už se situace nějak vyvine. Najít někoho, s kým si dokonale sedneš, to je obrovská náhoda. Já jsem zkoušel hledat vhodného společníka víc než tři roky. Pak jsem už rezignoval, začal jsem sám a naráz se karta obrací. Jak už tu psal Aleš, taky si myslím, že všichni lidé nejsou jen vyčůraní. Já například píšu texty k písničkám zadara. Za prvé mě to hodně baví, za druhé vím, že to baví i ty lidi, co to poslouchají. To pak úžasně nabíjí. (Sorry, toto fakt nemá být reklama). 3) opět souhlas s Alešem. Jakékoliv dlouhodobé plánování a plané snění je ze začátku fakt naprd. Na to, abys věděl, co máš dnes udělat, potřebuješ jen tužku a kus papíru. A pak už jen maličkost: obrovskou vůli. Otec vždycky říkal: „Když někdo nechce, tak je to horší, než kdyby nemohl.“

hele jednou si proste uvedom, ze tu jsi jednou, uvedom si ze to co ted mas a miliony lidi nemaj, delej na cemkoliv (uvedom si ze je to tve rozhodnuti, neni to dostatecne pekne, kdo si to muze dovolit kdyz na to: nema moznosti, nechce se mu, etc) .. to je uspech, kdyby to byly money tak tu nepises a makas na nakym big byzu a za tim co makas a mas ty money tak makas proste porad a obcas si uzijes a chces porad "dalsi money", tuhle otazku si nekladou lidi co vidi uspech v penezich, uspech je pro kazdeho jiny, ale ja si proste myslim, ze se mas citit fajn a umet akceptovat cokoliv kolem tebe, to ze se za necim vsichni honi je dano tim, ze dnesni doba/kultura etc te proste nuti si to myslet.. pritom je to tak lehke zit normalne, nemyslim socialne, delat shit job, proste nad prumerem .. knizky cist starsi a nebo si JO DAT PORADNY RESEARCH a nevybrat shit, kterym se nekdo zivi/motivuje tlacha, radsi si cti na netu svetove deni, ktere zrovna neni z dilen tn, novinky apod.. jdi treba na feedly, vyber si tam nejaky platky z tech/byz/science co chces a tyden se nech obklopovat zpravama ze sveta, uvedom si jak to kvaltuje co se deje.. planovani je fajn ale je to dano cilem, ten mas jen kdyz mas vse naplanovane