Poslední impulz před podnikáním?

Zdravím, mám otázku na všechny. Co byl poslední impulz před tím, než jste si řekli "jdu do toho, začnu podnikat?" Pokud budu mluvit za sebe, tak začínám v podstatě po dvou letech od začátku. Původně jsem to začal brát v podstatě nezávazně a jako dobré kapesné a nakonec to tak trochu vzdal. Zdravotně to nebyl ideál. Kupodivu se mi dařilo celkem slušně. Velká škoda. Mohl jsem být už jinde! Rád bych znal motivací ostatních lidí - peníze beru jako samozřejmost :) Určitě se někdo setkal s arogantním šéfem, malou mzdou a podobně. Pokud napíšete, jak se vám daří a jaký byl váš začátek - to budu taky rád. Trochu si slibuji od tohoto vlákna nakopnutí a třeba to poslouží i ostatním, co jsou na samém začátku :)

Ja sel do toho v podstate ihned po maturite, takze jsem neprechazel z pracovniho pomeru.Ale obecne nejsem clovek, co je schopen dlouhodobe drzet nejaka pravidla. Nedokazu kazdy den pracovat od deviti do ctyr, nedokazu vstat kazdy den v 8, potrebuju v tomhle volnost a organizovat si sam praci :-)

No já už od malička programoval, tvořil internetové stránky a celkově se věnoval počítačům. To až tak, že jsem zanedbával školu. Z toho důvodu jsem nedodělal ani střední školu. Pracoval jsem v místní společnosti jako obsluha soukacích strojů. Postupně ale začali propouštět lidi. V té době jsem si udělal živnostenské oprávnění a udělal pár webů za několik set korun. Nakonec jsem byl propuštěn i já a zničeho nic jsem byl bez práce doma u rodičů a na pracáku. To rozhodlo, že víc už ztratit nemůžu. Ze dne na den jsem se do toho plně ponořil a začal hledat zakázky. S prvním webem mi pomohl kolega programátor a má první výplata byla 3000 korun za dva týdny práce. Po několika měsících do toho ještě přišlo stěhování za bývalou přítelkyní. Prakticky mě živila a těch několik tisíc korun měsíčně bylo tak na to abych přispěl na nájem. Někdy opravdu nebylo ani co jíst tak jsem si musel půjčit od rodičů. Nedostatek zakázek mě naučil brát vše co mi přijde pod ruku a dělal jsem prakticky vše. Psaní článků,weby, kódování CSS, řezání grafiky pro weby, instalace linux serverů... Po půl roce jsem měl tak široký rozhled o technologiích, že jsem mohl dělat prakticky cokoliv. Jako blesk z čistého nebe pak přišla zakázka zde na Webtrhu, že pro jeden nejmenovaný projekt je potřeba C# programátora. Zákazník (dnes můj dobrý přítel) požadoval okamžité zahájení práce s tím, že mi zaplatí 10 tisíc korun zálohu. Slíbená odměna měla být 35 tisíc korun a první verze hotová do 3 měsíců. Docela se mi protočili panenky. I tak to bylo 10 tisíc korun za měsíc. Podruhé se mi protočili panenky když jsem se dozvěděl, že jsem to špatně pochopil a těch 35 tisíc dostanu každý měsíc z těch tří. Ze tří měsíců poté byl rok vývoje a vznikla zajímavá aplikace. Bohužel klient požadoval po zákazníkovi moc a nakonec z projektu sešlo. Následovali různé další aplikace. Například 3D aplikace s podporou Oculus Rift v Unity3D, která sloužila pro reálné prohlížení návrhů ropných rafinérií pomocí avatara. Tento projekt mě naučil o Unity3D tolik, že jsem na Indiegogo sepsal nápad na svou dlouho zamýšlenou počítačovou hru. Během prvního dne mi napsal investor z polska, že pokud stáhnu projekt z Indiegogo a vezmu ho za parťáka, bude sponzorovat vývoj. V té době jsem se učil zároveň programovat hru a zároveň i anglicky abych se měl jak domluvit. Dnes je to rok a půl co investor platí měsíčně 1000 - 1500 € na vývoj a už se připravuje první trailer. Mým novým dalším projektem je vytvoření humanoidního robota, kterého jsem zde dnes prezentoval v diskuzi a už se našel investor. Uvidíme kam mě to zavede dál. Důležité je nevzdávat se, pořád se učit a hlavně makat a makat. Peníze přijdou sami. Lidé chtějí kvalitní výrobky a služby. Život je jedna velká hra a je úplně na nás jak jí hrajeme a co dokážeme. Tohle pochopil už Steave Jobs a snad půjdu v jeho šlépějích.

Je dobré rozlišit podnikání od živnosti. Já jsem zatím pořádně nezačal podnikat, ačkoliv mám živnost a slušně mě to živí již pátým rokem. Poslední dobou přemýšlím, jak přestat být "hodinovým otrokem" a nějakou tu službu či obchod rozjed. Je blbé spoléhat se jen na svůj čas a ten zpeněžit - vždy narážím na mantinel, že to již dál nejde a přes určitý obnos peněz se za měsíc nedostanu (den má 24 hodin ...).

Pracuji na zivnost v oboru on-line marketing (leadovy marketing presne) pres 10let. Dlouho jsem odolával zalozit si vlastní eshop i kdyz prijdu denne do styku s velkym mnozstvim a vidim ty chyby, které já bych nikdy nedelal. Jeste mam pritelkyni ucetni a její otec se zabývá oddluzováním a prodejem s.r.o. + provozem a vse okolo, cely zivot. Impulz byl ale ten, ze jsem nahodou narazil na prodej eshopu, ktery byl velmi zajimavy, zacal se o nej zajimat, pritelkyne i jeji otec souhlasí, že to má potencial a rozjel to :) ... Ted si hraju na vlastnim pisecku, mam jednoho zamestnance a kammeny obchod v Praze a nestezuju si. Premyslim nad dalsim a celkove se citim naplneny.