Grafikovy postřehy

Určitě nejsem jediný komu se to stává. Řeč bude o sledování aktivit a věcí ve svém okolí, kterým se aktuálně věnujeme. Tyto vjemy můžou mít pozitivní ale i negativní dopad na naší činnost.

Když mi bylo tak 14 jezdil jsem na skateboardu, bylo to takové dřevěné prkýnko ve tvaru rybičky a na ocasu byla umělohmotná brzda, která se při vyklopení, se vždy o kousek zbrousila. V té době byl můj vzor Tony Hawk, týpek v modrém tričku a helmou co dělal parádní vrtule na prkně. Na videu jsem sledoval jeho skoky a snažil se je napodobit. Díky tomu jsem si zlomil ruku. Když jsem byl o kus starší fascinoval mě Airsoft, běhal jsem s kamarády po lese a střílel se umělohmotnýma kuličkama. Vždy, když jsem jel ze školy domů vlakem, díval jsem se z okýnka ven a prohlížel si každý strom a kout, za který bych se mohl schovat a u toho si představoval jak by se na takovém místě hrál Airsoft. Ve škole místo na kvadratické rovnice jsme myslel na to jak si ušiju hejkala (maskovací oblek pro odstřelovače). V akčních filmech jsem viděl sám sebe. To skončilo po nástupu na vysokou školu. Po roce to pominulo. Aktuálně se věnuju digitální grafice. Kreslím a navrhuju weby, loga, plakáty, vizitky a další. Projíždím městem v MHD, prohlížím si billboardy a plakáty, přemýšlím o dílech jiných grafiků. Představuji si v hlavě Photoshop a přemýšlím jakou techniku bych použil na dobrání se stejného výsledku, který zrovna vidím. Jdu po rušné třídě a vidím nákupní centrum, na kterém je připevněno několik známých značek a log. Čas si krátím tím, že rozebírám jednotlivé loga a snažím se je hodnotit a dělit na období, v jakém asi byli vytvořeny.

Stává se Vám něco podobného nebo jsem unikát? Podělte se se svými zážitky.