Téma: Daňová evidence - dotaz

Původně odeslal maroo

Prosím, byl by někdo tak hodný a vysvětlil by mi (případně by mě odkázal na kvalitní informace) jak je to s evidováním daňových výdajů za zahraniční webhosting (v USD) nebo za platby domén (USD)?

Mám domény u GoDaddy a Namecheap, dále mám webhosting u HostICan a ještě se mi každý měsíc automaticky stahují peníze kvůli Exchange hostingu. Všichni kromě Exchange hostingu dodávají účet, který připomíná fakturu, takže je co vytisknout. Všichni jsou placeni kartou v amerických dolarech. Ve výpisu vidím normálně částku v českých korunách, která je díky rozdílnému kurzu vždy trochu jiná.

Z dotazu soudím, že máš pouze účet v Kč a všechny platby ti banka automaticky sama převádí na Kč, a dále že vedeš daňovou evidenci.

V takovém případě je pro daň z příjmu a daňovou evidenci rozhodující datum platby podle výpisu z banky a její výše v Kč. To si zaznamenáš do peněžního deníku. Doložíš to vytisknutou fakturou/účtem, a v případě ExH jakýmkoliv jiným dokladem prokazujícím proč jim platíš, za co, a že zaplacená částka je správně.

Protože jsi plátce DPH, tak si musíš sledovat datum zdanitelného plnění té přijaté služby, a k tomu dni si spočítat hodnotu zdanitelného plnění v Kč pro reverse charge. Hodnotu v Kč získáš přepočtem platným kurzem. Všechno si to zapíšeš do evidence DPH abys to pak mohl snadno nasčítat do přiznání DPH.

No a do evidence závazků stačí uvádět závazky jen v dolarech (na výpočet daně z příjmu nemá evidence závazků vliv) a dnem úhrady zapíšeš závazek jako plně uhrazený.

Žádná věda, jen administrativa ...

Původně odeslal Luke01

1. V mBance jsou u každé transakce dvě data a to "Datum uskutečnění transakce" a "Datum zaúčtování transakce" (datum zaúčtování je vyšší např. u výběru z bankomatu). Do evidence píšu "Datum zaúčtování transakce", že ano?

Do daňové evidence zapíšeš pohyb k tomu datu, kdy se ti (podle výpisu) fyzicky zvýšil nebo snížil zůstatek na účtu.

Původně odeslal Luke01

2. Když si jednotlivé příjmy značím P1, P2, P3 a výdaje zase V1, V2, V3, tak nedělám rozdíly v hotovostních a v bezhotovostních platbách, že ano? Značím je všechny stejně a číselně je řadím dle data zaúčtování.

Je mnohem přehlednější vést oddělenou řadu pro hotovost a oddělenou řadu pro banku, tedy například PV1, PV2, ... BV1, BV2, ... PP1, PP2, ... BP1, BP2, ... ale je to v podstatě jedno. Důležité je, aby řady byly nepřetržité a aby systém byl dostatečně přehledný pro tebe, a průhledný a snadno dohledatelný a prokazatelný pro berňák.

Původně odeslal Luke01

3. Když jsem v roce 2008 značil příjmy P1, P2, P3 a výdaje zase V1, V2, V3 a skončil jsem např. na P10 a V10, tak v evidenci za 2009 mohu pokračovat P11 a V11, že ano?

Ano, pokračovat v číselné řadě v dalších letech je zcela v pořádku.

Stejně tak je v pořádku otevřít pro každý rok novou řadu (třeba P2010-1, P2010-2 ...), viz odpověď na bod 2.

Původně odeslal Yardos

Z dotazu soudím, že máš pouze účet v Kč a všechny platby ti banka automaticky sama převádí na Kč, a dále že vedeš daňovou evidenci.

Přesně tak, mám normální účet v KČ u Poštovní spořitelny a mohu platit kartou přes internet. Platím např. pravidelně měsíčně nějakých deset dolarů a pokaždé to dopadne jinak - pokaždé se na výpisu objeví jiná částka (v závislosti na kurzu). Aktuálně se mi objevila částka:
-193,71 CZK
a ve zprávě pro příjemce zase:
Částka: 9,95 USD 01.03.2010 Místo: (jméno komu to platím a nějaké číslo, raději nezveřejňuji)

Původně odeslal Yardos

V takovém případě je pro daň z příjmu a daňovou evidenci rozhodující datum platby podle výpisu z banky a její výše v Kč. To si zaznamenáš do peněžního deníku. Doložíš to vytisknutou fakturou/účtem, a v případě ExH jakýmkoliv jiným dokladem prokazujícím proč jim platíš, za co, a že zaplacená částka je správně.

Tedy naprosto stejně, jak bych platil komukoliv jinému – vytisknu doklad, zapíšu do evidence a poznačím číslo výdaje do bankovního výpisu.

Jen netuším, co je to ExH (neví to ani Google)...

Původně odeslal Yardos

Protože jsi plátce DPH, tak si musíš sledovat datum zdanitelného plnění té přijaté služby, a k tomu dni si spočítat hodnotu zdanitelného plnění v Kč pro reverse charge. Hodnotu v Kč získáš přepočtem platným kurzem. Všechno si to zapíšeš do evidence DPH abys to pak mohl snadno nasčítat do přiznání DPH.

No a do evidence závazků stačí uvádět závazky jen v dolarech (na výpočet daně z příjmu nemá evidence závazků vliv) a dnem úhrady zapíšeš závazek jako plně uhrazený.

Žádná věda, jen administrativa ...

Nejsem plátce. Vím o novém zákoně, že když poskytuji službu evropské firmě (mám příjem) nebo když si eviduji daňový výdaj od nějaké evropské firmy, tak se stávám plátcem. Co se týče zahraničí, tak mám pouze výdaje. Platím ale pouze firmám se sídlem v USA, tedy plátcem se stát nemusím. A ani nechci, to bych raději zahraniční výdaje vůbec neevidoval (nebo evidoval jako nedaňové), protože být plátcem se mi nevyplatí.

Evidenci závazků nevedu, protože vše platím dopředu. Stejně tak nevedu evidenci pohledávek nebo evidenci majetku (nejdražší evidovaný majetek je mobil). Jsem student a můj roční obrat je do 100 000. Všechno to dělám v malém :).

Mnohokrát děkuji Yardos, za zájem :) :)

Původně odeslal maroo

Jen netuším, co je to ExH (neví to ani Google)...

Sorry, to byla moje zkratka pro Exchange Hosting ...

Původně odeslal maroo

Nejsem plátce.

Platím ale pouze firmám se sídlem v USA, tedy plátcem se stát nemusím. A ani nechci, to bych raději zahraniční výdaje vůbec neevidoval (nebo evidoval jako nedaňové), protože být plátcem se mi nevyplatí.

Je mi moc líto, že tě dost tvrdě postavím na zem.

Plátcem DPH jsi od prvního okamžiku, kdy jsi pro svoje podnikání přijal jakoukoliv službu od firmy, která není usazená v tuzemsku. Typické služby tohoto typu pro internet jsou AdWords, hosting od zahraniční firmy, nákup a správa domény u zahraniční firmy (GoDaddy, Moniker, Enom, Name.com atd), placené linky nebo reklama na webu zahraniční firmy (i na Slovensku) atd.

Tohle platilo už dávno před novelou, takže si radši projdi svoje doklady a platby a podívej se kde máš svoje daňové riziko.

Pokud nevěříš, podívej se do zákona o DPH na paragrafy 94 a 108. Osoba povinná k dani znamená každou osobu provádějící ekonomické činnosti (tj. podniká).

§ 94 Plátci

(8) Osoba povinná k dani, které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí této služby. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.

§ 108 Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

(2) Osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku se pro účely tohoto ustanovení rozumí zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.

§ 9 Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby

(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

Jediná možnost jak se vyhnout plátcovství DPH v takových případech je využít třetí firmu (plátce DPH) jako zprostředkovatele ...

Původně odeslal Luke01

Vždyť má pravdu, nedaňové výdaje se nemusí evidovat, FÚ se o ně nezajímá.

Jistě. Berňák se nezajímá o nedaňové výdaje při výpočtu daně z příjmu, zejména když si člověk uplatní paušál.

Jenže nemluvíme o dani z příjmu, ale o DPH, a to je jiná hra s jinými pravidly než DPFO. Pokud berňák při kontrole (nebo jinak) dostane podezření, že může jít o daňový únik u jakékoliv daně, tak se tím může začít zabývat. A v tomto případě (na rozdíl od AdSense) už jde o daňový únik.

Úředním šimlům dochází oves, státní pokladna je prázdná, a kde jinde se vybere více daní než tam, kde je daňový únik? Pak je to dlužná daň + úrok z prodlení + pokuta + penále ... a to se státu vyplatí. Docela si vsadím na to, že berňáky brzy zvýší svoji aktivitu.

Samozřejmě si to riziko musí každý zhodnotit sám, ale musí dobře vědět, do čeho leze, aby to riziko správně posoudil. Kvalifikované rozhodnutí na základě všech dostupných informací je vždycky lepší. Ale to rozhodnutí a odpovědnost za následky toho rozhodnutí je vždycky čistě jeho.

Původně odeslal vaclav.hodek

Pokud službu odebere jako koncový uživatel tak se na něho přece nevztahuje ani DPH. Prostě to není podnikání, je to soukromý hosting...

... a to až do toho okamžiku, kdy z toho webu vznikne nějaký příjem (třeba placený link, nebo banner).

Původně odeslal marvan

Je to už hodně let zpátky, ale známý měl kotrolu FÚ a dostal pokutu za to, že nemě zaevidovaný výdaj - shodou okolností zrovna za papíry do kopírky. Přišlo mi to na hlavu postavené, protože tím se okradl vlatně sám o výdaj a ještě dostal pokutu.

Původně odeslal Luke01

Tak to je skoro případ pro ombudsmana :-). Ne vážně, je to hnus...

Ta pokuta je z hlediska berňáku logická. Podle úřednické logiky to znamená, že něco nebylo zaneseno do účetnictví, tudíž účetnictví nebylo vedeno v souladu se zákonem (účetnictví musí být tzv. "úplné"). Takže si tipnu, že dostal pokutu za to, že nevedl účetnictví v souladu se zákonem (a ne za daňový únik)

Na jednu stranu to je sice asi nepochopitelné, na druhou stranu to ukazuje, jak berňáky můžou postupovat (a to zcela v souladu se zákonem) pokud budou potřebovat dostat do státní kasy další peníze.

Je třeba si uvědomit, že každý je v jiné situaci a tohle nehrozí třeba v případě uplatňování výdajů paušálem pro daň z příjmů, kde sleduju jenom příjmy (tzn. nejsem povinen vést účetnictví). Riziko je pak jen u přijatých služeb ze zahraničí a týká se DPH, takže na tohle si dejte pozor.

Původně odeslal onsad

Yardos: Prosím, jak je to s tou doménou a hostingem v USA u plátce DPH. Na faktuře DPH nemám, takže DPH musím zaplatit. Asi ano, co jsem pochopil. Díky.

Tam se uplatní mechanismus "reverse charge", to jest sice si musíš DPH sám vypočítat, přiznat a odvést, ale hnedka si tu DPH můžeš uplatnit v nároku na odpočet, a tak se to vyruší, takže nula od nuly pojde. Pak neplatíš nic (tj. žádné DPH).

Na přiznání k DPH se tahle operace objeví ve oddělených dvou řádkách, a to ř. 11 a ř. 44

Původně odeslal maroo

1. Když řeknu, že na Exchange hostingu mám z 99% procent osobní emaily, může s tím mít FÚ problém?

2. Když dokážu, že na webovém hostingu je sice zmínka o službách, které poskytuji, ale že je tam také osobní blog, veřejné fórum a spousta dalších nepodnikatelských blbostí a tedy je na něm z 99% osobní web, může s tím mít FÚ problém?

To neví nikdo jiný než tvůj FÚ, potažmo tvůj správce daně. Zeptej se ho/jí. Jsou to taky jenom lidi a každý z nich k tomu přistupuje trochu jinak. Někdo bude striktní, jiný nad tím mávne rukou. Ale pak si někam zapiš kdy a s kým jsi jednal a jakou ti dal přesně odpověď. Třeba se to jednou bude hodit.

Původně odeslal maroo

3. A závěrečná otázka, mám si dělat hlavu i z nedaňových výdajů v Kč? Jinak řečeno, pokud si chci v obchodě koupit bundu a čerpat přes platební kartu z podnikatelského účtu a dát to do nedaňových, je to v pohodě? Nebo mám pro jistotu vybrat z bankomatu a zaevidovat jako osobní výběr peněz a bundu koupit za hotovost?

Podle mého názoru je tohle v pohodě.