Původně odeslal Táňa Svobodová
Přesně tak pani Svobodová. Důležitější je samozřejmě Váš osobní živost a hlavně zdraví. Přeji hodně úspěchů jak v osobním životě, tak podnikání
Přesně tak pani Svobodová. Důležitější je samozřejmě Váš osobní živost a hlavně zdraví. Přeji hodně úspěchů jak v osobním životě, tak podnikání
Naposledy upravil Martin Schlemmer : 16.07.2012 v 12:29
kdybych ty chyby mel sepsat, byla by to docela slusna knizka ;)
nejvetsi chybou asi bylo, ze jsem zacal podnikat hodne mladej, a chtel jsem mit za kazdou cenu taky skvely a novy auto. kdyz jsem rozjel prvni firmu - ktera byla z dnesniho pohledu nejvetsim uspechem my kariery a taky nejvetsim neuspechem moji kariery, tak jsem si to novy krasny auto koupil. dneska nad tim pocinem kroutim hlavou, kudy chodima ptam se sam sebe, kam bych tu firmu byval dokazal vytahnout, kdybych nebyl idiot??
pouceni z krizoveho vyvoje zni: BMW 320i z nikoho dobryho podnikatele neudela...
Vzhledem k tomu, že mám okolo sebe spoustu bláznů, co jezděj v e30, tak jsem si koupil e34. Nakonec jsem jí prodal, abych měl kapitál na rozjezd podnikání. Nepovažuji to za chybu. Každý kluk potřebuje v 18ti silnou káru. Chyba možná byla, že už jsem v té době holku měl a tak jsem neměl na koho dělat dojem :D
Nezdržuj se zbytečně s tím co nefunguje nebo funguje nedostatečně dobře.
Moji největší chybou je to, že nedokážu pracovat stabilně alespon 8 hodin denně. Když objevím slušnou skulinku na příjem, vydojím to a za pár týdnů mě to pustí, i když to pořád vydělává, už né tolik. Přitom bych z toho mohl vytáhnout dlouhodobě strašně moc.
Taky nejsem tak dravej, hodně přemejšlím o každém kroku, což me zdržuje a tak skoro žádné očividné chyby ani nedělám, na druhou stranu ale taky nedělám nic převratného, protože mi chybí ta dravost a tah na bránu.
V neposlední řadě nedodržuju co si stanovím a strašně často měním svoje plány, v hlavě spousty projektů, jsem dokonce línej i na to nějakou převratnou myšlenku si zapsat.
Největší? Těžko říct.
Najmout si lidi na kšeft, který nebyl zdaleka tak jistý, jak jsem si myslel (splácel jsem to dva roky a donutilo mě to k první půjčce v mém životě).
Špatný pricing svých služeb. Konstantní podstřelování i v situaci, kdy už jsem měl hodně zkušeností a super referencí u premiových zákazníků (u stomilionových až miliardových korporací).
Že jsem nezačal podnikat o rok dřív. Být dva roky zaměstnaný by stačilo, byl jsem tři a třetí rok jsem se kopal do zadku.
Že jsem nezačal delegovat dřív. Mohl jsem být úplně někde jinde a zbavit se tuny věcí, které jsem nenáviděl.
Že jsem šel studovat informatiku a ne business na nějakou soukromou VŠ (na to jsem potřeboval 3 roky kvůli pro mě dnes zbytečnému VUT FIT). Mohl jsem být v obchodě o pár let dřív a vydělávat dnes mnohem víc.
Že jsem podceňoval obchod, sales, marketing a myslel jsem si, že dobré zboží se prodá samo. Hm...
Klasika, s tímhle zápasím pořád; i když za poslední rok, dva jsem se naučil oceňovat se o něco lépe/reálněji....
1) chyba tahání přátelství do podnikání - kdo mlže vyhněte se tomu. Zničí to jak přátelství, tak i trochu firmu.
2) nezačal jsem dřív. Nápadů jsem měl vždy dost, jsem workoholik, jen to chtělo odhodlání.
3) není dobré dělat x věcí najednou. To jsem se díky bohu rychle odstranil, než abych napáchal velké škody.
To je zatím vše.. snad se nějakým větším přešlapům vyhnu :)
Hodně se tu píše o podceňování své práce... Nemáte třeba někdo tip na zajímavá video a stanovování ceny trhu a ohodnocení vlastní práce, apod.
Věřím, že se najde hodně lidí, které by to zajímalo... i já cítím občas vlastní podceňování, ale je to případ od případu... I když se snažím stále zlepšovat v této oblasti.
Nelze stanovit ceny obecně. Ty musíš znát své náklady, své potřeby, svou efektivitu atd, to ti nikdo jiný neporadí.
Trh pak tvoji cenu usměrní. Platí, že pokud máš mnoho zakázek, je na čase zvednout cenu a vyfiltrovat ty lepší. Nemusí samozřejmě platit u dlouhodobě výhodných spoluprací.
Tak jasný, že to nejde obecně stanovit, že programátor si má brát 500 na hodinu, grafik 450 Kč na hodinu, atd.
Každopádně si myslím, že se hodně lidí ze začátku podceňuje a k té své reálné ceně směřuje postupně... takže předpokládám, že podceňování by sem mohla napsat většina zdejších tvůrců :-)
Naprosto souhlasím. Pokud máš zakázek tolik, že je pomalu nestíháš, zvyš cenu. Často tak vyděláš stejně a vlastně ti ubude pár hodin práce.
Vždycky jsem se snažil brát každou zakázku, ať už byla za 10, 7 nebo třeba jen 3 tisíce, protože jsem si pořád byl nejistej tím jestli jich bude dostatek. Chvilkama se mi stalo, že jsem trávil prací 12-14 hodin denně na X projektech a výsledek mě vůbec neuspokojoval. Po několika měsících jsem si řekl dost, chci se zaměřit na kvalitu a tím vyšší ceny, méně klientů a více času. To se mi povedlo.
Takže bych závěrem řekl, cíl je pracovat co nejméně, za co nejvíce a užívat si volného času
Největší chyba? Podcenění lidské závisti a chamtivosti.
