Já teda nekouřím, ale nikdy nezapomenu na bývalého kolegu v práci, dlouholetého kuřáka a velkého obhajovatele kouření. Bylo mu asi tak padesát +-. Jeden den jsem se stavovala u nich v kanceláři a nějak jsme se zapletli do debaty ohledně kouření. Tvrdě si stál za svým, že rakovina není z kouření, že ta se prostě vyskytne a doktoři si vymýšlí.. vcelku debata o ničem, protože si stále vedl svou. V noci ho postihl infarkt, takže musel do nemocnice. V té nemocnici tehdy pracoval můj přítel a shodou okolností jsem se tam s tímto kolegou po infarktu potkala. Říkal, že něco tak strašného prý ještě nikdy nezažil. S cigaretami okamžitě skončil. Prý tak má, dle doktorů, o pár procent větší šanci, že ho to nepostihne znovu. Doteď ho vidím, jak tam seděl v tý nemocnici zničenej na lavičce.
